Pohraniční Broumovsko se i 20 let po vstupu ČR do EU potýká s odlivem obyvatel

"Za posledních 14 let ubylo z města okolo 800 obyvatel, což je asi osm procent. Odcházejí hlavně mladí lidé, Broumov stárne. Přestože se snažíme město rozvíjet, využívat dotační tituly, stále není pro mladé dostatečně atraktivní. Když někdo přijede na návštěvu po delší době je nadšený z toho, jak se město změnilo k lepšímu. Řada místních to tak ale nevnímá," řekl starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna).

Podnikatelskou základnu má podle něj město dobrou, největším zaměstnavatelem je nadále textilka Veba, v níž pracují stovky lidí. "Nové investory se nám ale nedaří přilákat. Naráží tady na nekvalifikovanou pracovní sílu. Máme největší nezaměstnanost v kraji, okolo šesti procent," řekl Vodochodský.

Tyto negativní jevy nezvrátila ani jedna z nejvýznamnějších investic do dopravní infrastruktury v regionu, před více než deseti lety rozšířená klíčová silnice přes horské sedlo Pasa na trase z Náchoda do Broumova za 89 milionů korun. "Další zlepšení dopravní dostupnosti očekáváme jednak od dostavby dálnice D11 k polské hranici v nedalekém Královci a také nového obchvatu Náchoda. Náchod je vstupní branou na Broumnovsko, průjezdnost Náchodem je špatná. Cesta do Hradce Králové by se mohla zkrátit z hodiny na 45 minut a hlavně bude předvídatelnější. Dnes musíme plánovat minimálně s půlhodinovým předstihem. Lepší dopravní spojení by mohlo přispět k dalšímu zatraktivnění regionu," řekl Vodochodský.

Jen v programovém dotačním období 2014 až 2020 šlo na zlepšení dopravní dostupnosti Broumovska a sousedního polského Kladsko-valbřišského regionu 242,6 milionu korun. "Vstup do EU byl jednoznačně pro Broumovsko přínosem, je ale stále co zlepšovat. Více by mohl pro náš region dělat stát. Uvítal bych odstranění dalších bariér při přeshraničním styku, například, aby legislativa umožnila pro naše obyvatele dostupnou lékařskou péči v sousedním Polsku. Do Polska máme blíže než do větších měst v kraji," řekl Vodochodský.

Příkladem evropské podpory památek v regionu je rozsáhlá rekonstrukce broumovského kláštera téměř za čtvrt miliardy korun. Benediktinský klášter v Broumově byl po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti na jaře 2015. Spolu se skalními městy u Teplic nad Metují a Adršpachu se stal jedním z hlavních pilířů turistického ruchu v oblasti. Klášter také významnou měrou přispěl k rozvoji kulturního života na Broumovsku.

"Díky otevřeným hranicím zesílil turistický ruch, za posledních 20 let se také zlepšila dopravní dostupnost regionu. Například do Prahy jsme dříve jeli asi čtyři hodiny, nyní díky dálnici, která končí kousek za Jaroměří, asi dvě," řekla místostarostka Teplic nad Metují Věra Prokopová (Změna pro město).

Adršpasko-teplické skály ročně lákají statisíce turistů, z nichž většinu tvoří návštěvníci z Polska. Většina návštěvníků do skal přijíždí auty. Město Adršpach tak muselo změnit systém parkování u vstupu do skal, aby zmírnila dopravní zácpy v okolí.

"Broumovsko je jedním z těch pohraničních regionů Královéhradeckého kraje, kde je rozvoj a zvýšení životní úrovně obyvatel od vstupu ČR do EU patrný nejvíce. Znát je to především ve zlepšení dopravní dostupnosti tohoto poměrně odlehlého regionu i v rozvoji turistického ruchu. Město Broumov se loni dostalo na pomyslnou mapu kultury Evropy, když za podpory kraje usilovalo o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) 2028, které každoročně propůjčuje Evropská unie. I když neuspělo, umožnilo to Broumovsko zviditelnit a představit Evropě jeho kulturní život a jeho rozvoj,“ řekl hejtman Martin Červíček (ODS).

Mezinárodní porota v říjnu 2022 vybrala Broumov společně s Českými Budějovicemi do finále soutěže o titul EHMK 2028. Broumov uspěl se svým konceptem Kreativního poutnictví, jehož základem je propojování divoké přírody, odolné kultury a důvěry v živé komunity v Evropě. Titul nakonec získaly konkurenční České Budějovice. Vedení města a místní sdružení a organizace se dál rozhodly rozvíjet aktivity, které by měly udělat z Broumovska atraktivní region.

Evropské dotace na různé projekty na Broumovsku z česko-polských přeshraničních programů Interreg od vstupu ČR do EU činily 40,28 milionu eur (cca jednu mld. Kč). Na rozvoj Broumovska v posledních 20 letech šly dotační prostředky také z dalších evropských programů a fondů, uvedli zástupci hejtmanství.