Do Královéhradeckého kraje přišlo z fondů Evropské unie od vstupu ČR do EU v roce 2004 více než 65 miliard korun, z toho 6,4 miliardy korun činí dotace na schválené žádosti v aktuálním programovém období 2021 až 2027. Nejvíce peněz šlo do silnic, zdravotnictví, školství, vodního hospodářství a sociální oblasti či na podporu podnikání, výzkumu a inovací.
Podle hejtmana Martina Červíčka (ODS) podpora projektů z EU vedla ke zlepšení kvality života obyvatel kraje. V programovém období 2007 až 2013 přišlo do kraje na dotacích z evropských fondů 27,7 miliardy korun a v posledním období 2014 až 2020 zhruba 33,1 miliardy korun.
"Vstup ČR do EU před 20 lety otevřel dveře k rozvoji nejen našeho regionu. Díky evropským fondům jsme mohli modernizovat infrastrukturu, opravit a rozšířit silniční síť, což usnadnilo cestování a přispělo k ekonomickému růstu. Díky evropským dotacím byla zachráněna řada historických památek a také oblast zdravotnictví a školství výrazně těžily a nadále těží z členství v EU," řekl Červíček.
Míní, že v programovém období 2014 až 2020 už se kraj naučil evropské fondy využívat naplno. "Na území kraje se za toto období podařilo uskutečnit téměř 6000 projektů podpořených evropskými dotacemi v celkové výši 33 miliard korun. V čerpání evropských prostředků na smysluplné cíle pokračujeme," řekl Červíček.
Evropské dotace nyní kryjí mimo jiné i většinu nákladů na modernizaci krajského vzdělávání, která zahrnuje například podporu polytechnického vzdělávání či digitalizaci.
Středa, 4. října 2023, 10:05
V přepočtu na obyvatele je Královéhradecký kraj druhým nejúspěšnějším krajem v čerpání dotací z takzvaného Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Za poslední období hejtmanství získalo celkem 10,7 miliardy korun, které přerozdělil do...
"Dalšími našimi prioritami, na které se snažíme získávat evropské dotace, jsou například dostupné bydlení nebo pokračující rekonstrukce krajských silnic. Oceňuji také dotačně úspěšnou spolupráci s našimi kolegy z polského Dolnoslezského vojvodství," sdělil hejtman.
Nejvíce prostředků z EU v programovém období 2014 až 2020 šlo do služeb sociální prevence, a to celkem 492 milionů korun, poté na zlepšení dopravní dostupnosti Broumovska a Kladsko-valbřišského regionu, 242,6 milionu korun, dále na zlepšení dopravní dostupnosti Orlických a Bystřických hor, a to 237,2 milionu korun. Zhruba 200 milionů činila evropská dotace na projekt modernizace depozitářů, technického a technologického zázemí Muzea východních Čech v Hradci Králové.
"Nejvíce finančních prostředků na schválené projekty bylo v letech 2014 až 2020 v kraji využito v okrese Hradec Králové, a to deset miliard korun a Náchod, 6,7 miliardy korun. Naopak nejnižší celkové způsobilé výdaje byly v tomto období v okrese Jičín, a to 3,5 miliardy korun," řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Čtvrtek, 8. června 2023, 12:00
Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z...
V kraji bylo v programovém období 2007 až 2013 realizováno více než 4300 projektů, které získaly dotaci z fondů EU o celkové výši přes 27 miliard korun. Nejintenzivněji čerpal kraj z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z Operačního programu ČR-Polsko.
K největším projektům v období 2007 až 2013 patřila rekonstrukce barokního areálu Kuks na Trutnovsku. Projekt měl ale soudní dohru. Zakázka vyšla na více než 322 milionů korun, ale Národní památkový ústav (NPÚ) musel dotaci 314 milionů korun z evropských a národních zdrojů vrátit. Za zmanipulování zakázky na rekonstrukci Kuksu soudy poslaly do vězení tři muže včetně jednoho bývalého zaměstnance NPÚ, čtvrtá obžalovaná dostala podmíněný trest. Obnova barokního areálu v Kuksu získala v roce 2017 hlavní ocenění Grand Prix Ceny Evropského kulturního dědictví Europa Nostra. Opravená památka byla zpřístupněna veřejnost na jaře 2015.
Evropská dotační podpora regionů se v čase vyvíjela v závislosti na podporovaných tématech. Největším přínosem pro Královéhradecký kraj byla podle hejtmanství podpora investic do oblastí, které nemají potenciál samofinancování, jako byly například investice do odborného středního vzdělávání, do rozvoje eGovermentu a digitalizace služeb, investice do krajské silniční sítě, do rozvoje sítě sociálních služeb, zdravotnictví nebo do ochrany a zpřístupnění kulturních památek.
"Více prostředků by si zasloužila všechna uvedená témata. Nabídnutá podpora z evropských zdrojů byla významná, ale určitě ne dostatečná na to, aby dokázala komplexně vyřešit všechny nedostatky krajské infrastruktury. Navíc v čase s novými programovými obdobími postupně podpora těchto témat klesá, předpokládá se, že se zastaví úplně a přesouvá se do oblasti inovací, výzkumu a vývoje, klimatické změny, životního prostředí a udržitelnosti," dodal Lechmann.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
