Policie v Královéhradeckém kraji řeší další on-line podvod. O tomto druhu podvodu se v poslední době příliš nehovořilo. Jde o podvodníka, který vylákal 600 tisíc korun z muže, který si chtěl vzít půjčku. V případě dopadení a prokázání viny mu hrozí pět let ve vězení.
„K podvodu mělo dojít tak, že poškozený reagoval na inzerát k poskytnutí půjčky. Pro schválení úvěru však bylo potřeba nejdříve zaplatit potřebné poplatky,“ uvedla na webu policie mluvčí Lucie Konečná. Poplatky se postupně vyšplhaly na 600 tisíc korun, které podvedený zaplatil. Zpět je však nedostal a čerpání půjčky se také nedočkal.
Kromě toho muž zareagoval na e-mail, ve kterém byl informován o poskytnutí daru ve výši dvou milionů eur. Jeho čerpání bylo podmíněné zaplacením dalších poplatků. Opět provedl několik plateb, na kterých zaplatil rovněž 600 tisíc korun. Ani v tomto případě se peněz nedočkal. Celková škoda se tak vyšplhala na 1,2 milionu korun.
V celé České republice se policii ozve zhruba 55 lidí, kteří se stanou obětí on-line podvodů. „Pětapadesát lidí, každý den, i během dneška, dojde po celé republice na místní či obvodní oddělení policie a oznámí, že byli podvedeni. A to je jen špička ledovce, to jsou lidé, kteří našli vnitřní sílu a přišli s tím, že přiznávají, ano, já jsem naletěl,“ uvádí v prohlášení policie Ladislav Beránek z odboru prevence policejního prezidia.
Podle policie je důležitá informovanost široké veřejnosti. Policisté proto začali oslovovat velké zaměstnavatele a nabídli jim školení pro zaměstnance v rámci pracovní doby na nejčastější podvody v online prostředí. Některé z obětí podvodníků totiž přišly i o stovky tisíc a řešily to tak, že okrádaly zaměstnavatele. „Jsou známé i případy účetních, které uvěřily v lásku k americkému vojákovi a ve snaze mu pomoci vytunelovaly účty společnosti, ve které pracovaly,“ zmiňuje Beránek.
Například v rámci investičních podvodů zneužívají pachatelé jména známých společností a osobností jako ČEZu, premiéra, prezidenta nebo třeba Elona Muska. Vytvoří podobné stránky, jako jsou ty oficiální, adresa je ale úplně jiná. Když člověk o investici projeví zájem, ozve se mu osobní finanční poradce. Zřídí člověku účty na falešných stránkách, v mnoha případech nechají lidi dokonce nainstalovat vzdálených přístup do jejich počítače.
„Když se pak lidé přihlásí do svého bankovnictví, podvodníci všechno vidí. Začíná se s menšími částkami a na falešných stránkách pak vidí, jak se nereálně zhodnocují,“ vysvětluje Beránek.
Lidé, kteří si myslí, že peníze získávají si berou úvěry. Ve chvíli, kdy chce člověk něco vybrat nebo skončit, už se na stránky nedostane, poradci se nedovolá a přijde o stovky tisíc korun. Velmi nebezpeční jsou také falešní bankéři, kteří zavolají, že jsou z bezpečnostního oddělení vaší banky a evidují pokus o napadení účtu.
„Osloveného člověka manipulativními technikami dostanou pod tlak, kdy má obavu o své peníze a chce je rychle zachránit. Je důležité, aby lidé věděli, že takové útoky dokáže banka sama zachytit a ani s klienty popisovaným způsobem nekomunikuje,“ vysvětluje Beránek.
