V Královéhradeckém kraji rostou počty selhání srdce. Problém je i v nedostatku specializovaných ambulancí

„Nárůst počtu případů můžeme přičíst celkovému stárnutí populace, ale i tomu, že v Česku se daří zachránit až 95 % pacientů přijatých do nemocnice s infarktem myokardu. Těm pak hrozí vysoké riziko rozvoje srdečního selhání,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Veselý, který vede ambulanci v Broumově a v Náchodě. 

Podle jeho slov je největším problémem nevědomost. „Pacienti mají často pocit, že když se zadýchávají nebo jim otékají nohy, je to v jejich věku běžné, a ani se nesnaží to řešit se svým lékařem,“ uvádí ve zprávě kardioložka z Hradce Králové Terézia Švarcová. To už ale mohou být první příznaky nemocného srdce.  

Velkým problémem je nedostatek ambulancí  

Experti v souvislosti s prudkým nárůstem případů srdečního selhání upozorňují, že v Královéhradeckém kraji v tuto chvíli není dostatečná kapacita specializovaných ambulancí, které o pacienty se srdečním selháním pečují.  

V okrese Náchod připadá na tři tisíce pacientů s touto diagnózou sedm kardiologických ambulancí. Léčba srdečního selhání je však ve většině z nich pouze menším dílem jejich náplně.  

„Léčba pacientů se srdečním selháním je v mnoha případech časově velmi náročná – nastavení správné léčby probíhá v mnoha krocích, za sledování laboratorních výsledků vyžadujících opakované odběry krve a za častého monitorování krevního tlaku a EKG,“ dodává Veselý. Řešením může podle něj být vytvoření široké sítě „ambulancí srdečního selhání“ s dostatečnou personální kapacitou pro léčbu tohoto onemocnění. 

Za nárůst srdečních onemocnění může i pandemie  

Za rychlý nárůst pacientů s onemocněním srdce do jisté míry může i pandemie a COVID-19. „Lidé kvůli obavě z nákazy mnohem méně chodili k lékařům s infarkty a přecházeli je. To velmi často vedlo k rozvoji srdečního selhání. Spousta lidí se také přestala hýbat, a tak přibylo těch, kteří mají problémy s nadváhou nebo obezitou. To je samozřejmě také významný rizikový faktor,“ vysvětluje Švarcová.  

Onemocnění srdce je přitom jednou z nejčastějších příčin hospitalizace pacientů starších pětašedesáti let. Zhruba u deseti procent těchto lidí skončí nemoc skutečným selháním srdce.