Podzimní počasí školí řidiče v používání mlhovek. Řada jich stále chybuje

Kratší dny, vlhko, spadané listí, husté mlhy, sněžení nebo déšť. Typická situace, se kterou si řidič na podzim musí na silnici poprat. Samotné používání mlhových světel definuje zákon, ve kterém je přímo dáno, kdy a jak mlhová světla použít. Mnoho řidičů v tom stále tápe.  

„Situaci, kdybychom měli zapnout mlhová světla, poznáme bezpečně. Mělo by se jednat o mlhu, lidově řečeno "že by se dala krájet", husté sněžení či déšť,“ zjednodušeně na webu policie vysvětluje mluvčí Hana Rubášová. 

Přední mlhová světla osvětlují vozovku bezprostředně před vozidlem a řidič má lepší možnost orientovat se podle značení na vozovce. Naopak zadní mlhová světla upozorňují ostatní řidiče, že je před nimi v mlze auto. I zde platí jednoduché pravidlo. V mlze přední mlhová světla použít můžeme, zadní musíme.  

Problém může nastat u automatického svícení. Některá vozidla přes den svítí pouze předními světly, tak jak nařizuje zákon. Ovšem zadní část v tomto režimu zůstává neosvětlená. To může být za snížené viditelnosti velký problém.  

Podle policie lidé často chybují i ve vypínání mlhovek. Řidič sice správně rozsvítí při vjezdu do mlhy, ale když se počasí zlepší, zapomene je vypnout. „V tuto chvíli ostatní řidiče oslňujeme asi na tolik, jako vás v noci oslňují nevypnutá dálková světla protijedoucího vozidla,“ uvedla mluvčí. A dodává, že u některých vozidel jsou špatně rozeznatelná brzdová světla od mlhovek. Řidič za vozidlem tak nutně nemusí poznat, že auto před ním začíná brzdit. Mnoho řidičů také nechává mlhová světla zapnutá ve městech, kde ve většině případů nejsou třeba.  

„Důležitým prvkem bezpečné jízdy nejen v tomto sychravém počasí je předvídavost, ale rozhodně se vyplatí také pomalejší jízda. Na podzim a v zimním období hrozí akutní nebezpečí smyku, a to především v místech, kde se mohou střídat různé povrchy,“ dodává Rubášová.