Pětačtyřicetiletý Honza Kovář z Pardubic spojil svůj koníček s prací, která mu vydělává peníze. V Hradci Králové jezdí jako kurýr pro společnost Dáme jídlo. Denně na svém kole po městě najezdí až sto kilometrů. Jeho vášní je cyklistika doslova po celém světě. Byl v Austrálii, Rusku, i Japonsku. Nyní se chystá do Španělska.
„Když je pěkně, tak jedu i z Pardubic do Hradce Králové na kole. Kompletně to pak dělá něco kolem té stovky kilometrů denně,“ směje se Jan Kovář. Sám však přiznává, že chuť sednout na kolo je silnější než aktuální počasí. „Jezdím i v dešti. Pro mě není na kole nic náročné. Nezastaví mě ani zima, když je pod nulou. Bez kola nemůžu být,“ popisuje svoji vášeň Honza.
Na kole Honza začal cestovat ve 20 letech. Nejprve jezdil převážně po Evropě. Častým cílem bylo například sousední Německo. Postupně však své trasy prodlužoval a podíval se do Belgie, na Gibraltar, do Maroka nebo až na polární kruh. Ani to mu však nestačilo a na řadu přišlo Rusko, Austrálie a také Japonsko.
„To si takhle jedu v Japonsku na kole a najednou cítím něco teplého na ruce. Kouknu se a vidím, že krvácím. Ovázal jsem si to tričkem a namířil si to do nemocnice,“ vzpomíná Honza. Tam mu z počátku nikdo nechtěl věřit, že přišel z České republiky na jízdním kole. Nikdo z tamního personálu pravděpodobně nikdy neviděl člověka, který by na kole ujel kolem devíti tisíc kilometrů.
„Říkali mi, že tam budu muset něco zaplatit. Tak jsem si začal chystat doklady a kartu pojištěnce. Nakonec přišel jejich hlavní doktor a řekl, že peníze nechce. Podmínkou bylo, aby si mě vyfotil,“ popisuje Jan.
A podobných kuriozních situací se mu na jeho cestách stává víc. Například v Austrálii ho kousl pavouk. Naštěstí pro něj se zranění obešlo bez vážnější reakce. „Zažil jsem v Kanadě medvědy, těch jsem se nebál. Jen když stanujete, tak si musíte na noc pověsit jídlo na strom, aby se k němu nedostali,“ vysvětluje.
Úterý, 19. července 2022, 06:35
Po hrozivém pádu a zranění dojel novopačák Daniel Polman s pětisetkilometrovým náskokem na svého soupeře. Přesto mu bylo vítězství v nejdelším cyklistickém závodu světa odepřeno. Důvod? Podle pořadatele NorthCape–Tarifa za to může fotograf, který u...
Honza Kovář je na svých cyklistických cestách většinou sám. Přiznává však, že se k němu občas někdo připojí. „Občas se s někým potkám, dáme se do řeči a chvíli spolu jedeme. Mám díky tomu i pár známých s kterými jsem v kontaktu,“ říká.
Většinou jde o spontánní akci. Od nápadu do usednutí do sedla uběhne něco kolem 14 dnů. „Sbalím stan, hygienu, malou plynovou bombu, pár desetníků do kapsy a jedu,“ vysvětluje s humorem vášnivý cyklista.
Nyní se chystá na další cestu po Evropě. Z Česka vyrazí přes Německo a Franci do Španělska. „Počítám tak určitě šest tisíc kilometrů. Ročně ujedu okolo dvaceti tisíc. Jídlo si vždycky řeším na místě. Ve Španělsku roste spousta ovoce u cesty, když si utrhnete, tak to nikomu nevadí,“ vysvětluje.
Foto archiv Jana Kováře
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
