V těchto dnech začíná takzvaná migrace žab, kdy jsou obojživelníci hnány svým rozmnožovacím pudem. Většinou zamíří přímo k vodním plochám a neohlíží se na to, že jim jejich cestu kříží silnice. Ročně takto v Krkonoších zemře několik stovek obojživelníků. Správa Krkonošského národního parku proto začala s instalací zábran.
„Doba migrace je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory,“ napsal v tiskové zprávě mluvčí KRNAPu Radek Drahný.
V Krkonoších aktuálně žije šest druhů obojživelníků. Většina z nich se pohybuje na souši, daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování. Takzvané tahové cesty obojživelníků zůstávají roky stejné. Nezmění je ani silnice a s ní spojený automobilový provoz.
„V minulosti bylo takových kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli i v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho,“ dodal Drahný. Jejich počet se však daří snižovat díky dočasným zábranám. Jde o zhruba 30 centimetrů vysoké pruhy pevného plastu podél silnic. Ty obojživelníky nasměřují do připravených plastových kbelíků. O ty se každé ráno a večer pracovníci správy parku postarají.
Dočasná zábrana není jediným druhem ochrany. Stále častěji si mohou řidiči všímat zábran, které jsou podél silnice po celý rok. Na rozdíl o dočasných jsou plechové, ale funkci mají stejnou. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.
Další možností, jak obojživelníky uchránit před koly projíždějících aut jsou nové vodní plochy. Řada z nich v posledním období vznikla například v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
