Dnes je světový den mokřadů, který má upozornit na jejich důležitost v krajině. Mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tak zvané Ramsarské úmluvy patří od roku 1993 taky Úpské rašeliniště a Pančavská louka v Krkonoších. Správa KRNAP se v posledních letech snaží chránit tento důležitý přírodní ekosystém i v terénu. Mokřadů totiž rapidně ubývá.
„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
V Krkonoších nyní probíhá program, jehož cílem je zadržet co nejvíce vody v krajině. „My si význam tohoto ekosystému pro přírodu Krkonoš i pro lidi v Krkonoších i v podhůří, velmi dobře uvědomujeme. Jen v posledních letech jsme realizovali či ještě realizujeme celou řadu projektů, které souvisely s podporou mokřadů přímo v terénu,“ říká Böhnisch.
Ochránci přírody instalují na vybraná místa překážky, které mají zpomalit odtok vody, a tím přispět ke zlepšení koloběhu vody v krajině. Současný projekt, který začal v roce 2017 a je rozdělený do dvou etap, je dalším v řadě, kterým národní park reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů.
Poslední a stále probíhající projekt Revitalizace mokřadů je finančně podpořen z Operačního programu životní prostřední. "Na revitalizovaných plochách máme monitorovací místa pro sbírání dat, která nám umožní srovnání počátečního stavu ploch a jejich postupný vývoj po zásahu. Obnovené mokřady budou významnou podporou při probíhající obnově lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi," uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Najdeme tady dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště se nachází na Černé hoře.
Vrchoviště výrazně ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 stupňů Celsia a souvislá sněhová pokrývka tady leží od začátku listopadu do konce dubna. „Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů,“ vysvětluje Drahný.
Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.
Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem dvaceti druhů a bez nich by nevzniklo rašeliniště. Jejich zvláštností je schopnost zadržovat vodu. Rašeliníky dokáží pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvá opravdu dlouho, než by rašeliniště úplně vyschlo. Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
