V Krkonoších po sněžení stouplo nebezpečí lavin na nejzrádnější třetí stupeň

Na hřebenech Krkonoš za posledních 24 hodin napadlo 30 až 35 centimetrů sněhu, za poslední dny to bylo až 70 centimetrů. Celková sněhová pokrývka na hřebenech dosáhla 80 až 120 centimetrů.

Třetí lavinový stupeň byl v nynější zimní sezoně v Krkonoších vyhlášen poprvé. První lavinový stupeň platil od 2. prosince, od 22. ledna lavinové nebezpečí vzrostlo na 2. stupeň.

"Nad pásmem lesa na závětrných svazích se mohou vyskytnout laviny deskové z navátého sněhu. V pásmu lesa se mohou vyskytnout laviny z nového sněhu," uvedl lavinový specialista krkonošské horské služby Robert Dlouhý.

Uvolnění laviny je podle něj možné již při malém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích. "V některých případech je možnost samovolného uvolnění lavin velkých a ve výjimečných případech i velmi velkých rozměrů, které se obvykle zastaví až v dolní části svahu," uvedl.

Minulou zimu v Krkonoších v lavinách zahynuli dva lidé. Sedmnáctiletý skialpinista zemřel 15. února 2021 v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. V neděli 14. března skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.

V Krkonoších je lavinová činnost i přes malou nadmořskou výšku značně intenzivní, na obou stranách hor je zmapováno přes sto míst o celkové rozloze 554 hektarů, kde se lze setkat s lavinami.

Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar.

V lokalitě Bialy Jar se 20. března 1968 stalo největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš. Lavina si tam vyžádala 19 obětí.