Deset kostelů a jedna kaple na Broumovsku se staly národní kulturní památkou. Na základě žádosti Královéhradeckého kraje to nyní posvětila vláda České republiky. Jedná se o unikátní soubor barokních staveb, který představuje architektonické skvosty mistrně zasazené do krajiny. Kostely díky novému statusu získají větší prestiž a propagaci.
Podnět, aby byly broumovské kostely zapsány na seznam národních kulturních památek, dal Královéhradecký kraj na začátku loňského roku. „Máme velkou radost, že náš podnět vláda schválila. Status národní kulturní památky bude pro majitele kostelů, kterými jsou Římskokatolické farnosti – děkanství Broumov a děkanství Police nad Metují, znamenat větší prestiž spravovaných staveb a od toho plynoucí vyšší zájem ze strany turistů i médií. Na úrovni kraje budeme toto unikátní architektonické dílo podporovat a propagovat tak, aby všichni věděli, že v našem regionu máme hned dvě perly barokního stavitelství – hospitál Kuks a soubor broumovských kostelů,“ uvedla Martina Berdychová (Východočeši), náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch.
Děje se tak symbolicky tři sta let od smrti Kryštofa Dientzenhofera, který společně se svým synem Kiliánem Ignácem kostely postavil. Jednotlivé stavby vznikly v poměrně krátkém období mezi lety 1709–1743, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Nové kostely měly nahradit ty dosluhující dřevěné. Nakonec ale kromě kostelů vznikly i kamenné kříže, plastiky, sochy, křížové cesty a další drobné sakrální stavby rozmístěné po celém broumovském regionu.
Tvůrci dostali tehdy požadavek postavit jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš drahý. Náklady si totiž platily jednotlivé farnosti. Od opatství dostaly jen polovinu peněz a mobiliář z jiných kostelů. Dalším architektonickým oříškem bylo zadání, že kostely musí pojmout poměrně velkou populaci. Jednotlivé vesnice v té době měly i kolem 1500 obyvatel. Osídlení Broumovska začalo řídnout až po konci druhé světové války, kdy došlo k odlivu německých obyvatel žijících v pohraničí.
„Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. Dientzenhoferům se podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Současně vytvořili optické vazby mezi jednotlivými lokalitami, a to i směrem k areálu broumovského kláštera, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu. Takové sepjetí lidských staveb s krajinou nemá v Česku ani ve světě obdoby,“ doplnila Berdychová.
Kromě deseti kostelů patří do skupiny oceněných staveb také kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. V letech 1692–98 vznikl přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu a je nejstarší stavbou prohlašovaného souboru. Stojí významově a historicky na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu.
Do broumovské skupiny kostelů patří:
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
