17. listopad 1989 – datum, který navždy změnil naše životy. V Hradci Králové však sametová revoluce začala až o tři dny později. A to v Divadle vítězného února a ve vysokoškolském areálu Na Kotli. Protesty v ulicích krajského města, aktivity studentů, herců, disidentů a dalších lidí byly reakcí na události 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Všichni požadovali vyšetření celého incidentu.
První oficiální shromáždění se v Hradci Králové konalo 20. listopadu 1989 na místě nynějšího Klicperova divadla. „Ze setkání zástupců divadel v Praze se vrátil i hradecký dramaturg Jaroslav Etlík a režisér Oldřich Kužílek. Informace, které z Prahy přivezli přesvědčili ostatní herce, že půjdou do stávky,“ vypráví Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech. Ještě ten den se před divadlem sešlo několik desítek lidí.
Za pomyslného vůdce listopadové revoluce v krajské metropoli je dodneška považován bývalý náměstek primátora Jindřich Vedlich. Stál totiž u vzniku vysokoškolského stávkového výboru.
Následující den se sešlo několik studentů u zimního stadionu. Odtud se vydali na tehdejší Žižkovo náměstí v historickém centru města. Některé spisy mluví o tom, že se během cesty malá skupinka mladíků rozrostla v několikatisícový dav. „Studenti na náměstí přečetli, proč stávkují a co chtějí,“ vzpomíná Vedlich.
Od této chvíle se na Žižkově náměstí (Velké náměstí) konaly demostrace a stávky pravidelně každým dnem. „Shromáždění se konala také kolem zvolení Václava Havla československým prezidentem," dodává Procházková.
Úhlavním nepřítelem hradeckých studentů byla Státní bezpečnost. Ta byla ve městě stále aktivní i po 20. listopadu. Aktivně se snažila rozpouštět studentské akce. Některé jejich organizátory dokonce zatýkala.
„Zlomilo se to v podstatě až 29. prosince zvolením Václava Havla československým prezidentem. Do té doby se estébáci drželi. Některé z nás estébáci zadrželi, chodili nám výhrůžné anonymy," řekl Vedlich.
Hradec Králové byl za minulého režimu považován za doslova rudou baštu. 23. listopadu byl u pomníku Klementa Gottwalda na dnešním Ulrichově náměstí při příležitosti 93. výročí jeho narození položen věnec za přítomnosti zástupců režimu. A to i přesto, že v ulicích města demonstrovalo několik tisíc lidí.
Město tuto akci připravovalo dlouhodobě a vedení KSČ se jí nechtělo vzdát. Tajemník občanské výchovy KSČM Antonín Bosák při aktu odsoudil všechny studenty v ulicích i samotné hnutí na hradeckých vysokých školách.
Jednou z nejvýznamnějších událostí Hradce Králové se stala generální stávka 27. listopadu. Na nynějším Velkém náměstí se sešlo víc než 20 tisíc lidí. Všichni do jednoho chtěli podpořit požadavky studentů a Občanského fóra.
Další významnou událostí bylo vytvoření lidského řetězu mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. K tomu došlo 3. prosince téhož roku. Účastníky akce vozily na dvacetikilometrový úsek hlavní silnice mezi městy autobusy městských dopravních podniků a závodů ČSAD.
K připomínaným událostem patří také až čtyři metry široká a asi 20 metrů dlouhá zeď z papírových krabic, která vznikla na tehdejším Gottwaldově náměstí 12. prosince. Postavili ji studenti, aby vyjádřili nesouhlas s pomalým postupem vyšetřovací parlamentní komise událostí 17. listopadu.
Zeď vydržela stát několik dní, hlídali ji studenti. Na náměstí tehdy sídlil okresní výbor KSČ, vedení města a ústředí krajského Sboru národní bezpečnosti (SNB).
Foto Post Bellum | Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
