Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem získala trojici kriticky ohrožených želv pavoukovitých. V současné době tráví karanténu v zázemí zahrady. Návštěvníkům se nový přírůstek mohl ukázat ještě do konce roku v hale Madagaskar v rámci Ptačího světa. Zvláštností tohoto druhu je to, že půl roku dlouhé období prakticky prospí.
„Situace želv pavoukovitých v přírodě je velmi dramatická a dál se rychle zhoršuje. Proto jsme se před dvěma lety přihlásili jako zájemci o jejich chov ve snaze pomoci vytvořit stabilní populaci v lidské péči,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský.
Želvy dorazily do Dvora Králové nad Labem jako dar z akvária v italském Janově, kde se narodily před pěti lety. Východočeská zoologická zahrada o ně usilovala víc než dva roky. K jejich převozu a stěhování musela přesvědčit evropského koordinátora chovu.
V současné době je trojice izolovaná v teráriu mimo dosah návštěvníků i ostatních zvířat. Zde tráví povinnou karanténu. Do konce roku by je ošetřovatelé měli přesunout do opuštěné chýše v Ptačím světě. Právě zde před třemi lety vznikl výběh se speciálními podmínkami pro madagaskarské živočichy. „Žijí tady i želvy paprsčité, které jsou těm pavoukovitým vzhledem podobné, ale mnohem větší. Ty už s úspěchy rozmnožujeme, a to navíc zcela přirozeně v substrátu jejich výběhu,“ říká Podhrázský.
„Po dalším madagaskarském druhu, želvě paprsčité, jde o novou mimořádnou výzvu. Množit želvy pavoukovité a udržet je spokojené je složité,“ říká Michal Podhrázský. Podle jeho slov mají pětileté želvy na rozmnožování čas. Pohlavně aktivní jsou až někdy kolem desátého roku.
Protože o biologii druhu je známo relativně velmi málo, není rozmnožování v péči člověka zdaleka obvyklé. Navíc je chová jen hrstka zoologických zahrad – mezi těmi českými Plzeň a Brno.
Tento druh zvířat žije na jihu a jihozápadě Madagaskaru. Tam jsou natolik drsné pouštní podmínky, že na polovinu roku upadají do takzvané hibernace. Ta trvá od čtyř do šesti měsíců. Zahrabaní do písku přečkají nepříznivou dobu, aby se následně probrali. Zbytek roku využívají ke shánění potravy a rozmnožování.
Jde o nejmenší ze čtyř endemických druhů želv Madagaskaru. K obraně jí slouží především tvrdý krunýř se vzorem pavoučí sítě. Vpředu má želva spodní krunýř přirostlý zvláštním spojením, které umožňuje ho zcela zaklopit k části horní. Želva si tak lépe dovede chránit hlavu a přední nohy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
