Nové gastropopelnice v Hradci Králové vyvolávají rozčarování. Obyvatelé se obávají potkanů

Město Hradec Králové společně s Hradeckými službami spustilo pilotní projekt, v rámci kterého rozmístilo v ulicích Antonína Petrofa a Rybova dvacet nových hnědých kontejnerů na bioodpad. Projekt má zatím fungovat půl roku, pak město zváží jeho pokračování. Cílem projektu je zvýšit míru recyklace a snížit množství zbytkových odpadů.

Místní ovšem mají z pilotního projektu rozporuplné pocity. Nelíbí se jim, že se o záměru města dozvěděli z tisku, Společenství vlastníků jednotek (SVJ) předem nikdo nekontaktoval. „Žádné informace jsme nedostali, nikdo se nás na nic neptal. Je fajn, že nám to napíšou alespoň v Radnici,“ říká ironicky Petr Skála, který v ulici Antonína Petrofa bydlí.

„Tento pilotní projekt byl řádně schválen v orgánech města. Zároveň zástupcům některých SVJ byly zaslány podrobné informace přibližně dva týdny před zahájením projektu. Stejně tak byly do všech schránek v lokalitě vhozeny informační letáky spolu se vzorkem biologicky rozložitelných sáčků. Informace o projektu byly předem zveřejněny v médiích a sociálních sítích,“ reaguje mluvčí Magistrátu Hradec Králové Kateřina Šmídová.

Někteří obyvatelé se také obávají, že se kolem gastropopelnic budou pohybovat hlodavci a další zvěř. „Moc se mi to nelíbí, dá se očekávat, že se k popelnicím začnou stahovat různé druhy havěti a pak není daleko od toho, aby nám to běhalo v garážích nebo ve sklepech,“ říká Mariana Novotná.

Město však ubezpečuje, že popelnice jsou řádně zabezpečené. „Gastro-odpad byl dosud ukládán do černých nádob na směsný komunální odpad. Pilotní projekt občanům přináší možnost tento odpad třídit a umisťovat do speciálních nádob s uzavíracím mechanismem a gumovým těsněním pod víkem. Tyto nádoby jsou tedy kvalitně zabezpečeny takovým způsobem, aby se do nich nedostal žádný hlodavec či jiný škůdce. Samozřejmě je také na občanech, zda budou nádobu řádně využívat,“ říká Kateřina Šmídová.

Do nových popelnic na gastroodpad patří nespotřebované pokrmy, zbytky jídel, odpady živočišného původu jako maso, kůže, malé kosti, tuk, mléko, sýry, mléčné výrobky nebo vejce. Lidé je mohou vyhazovat buď volně, nebo včetně obalu. Naopak do kontejneru nepatří potraviny ve skle a kovových obalech, například prošlé konzervy.

Společně s popelnicemi na gastroodpad město v ulicích rozmístilo i popelnice na bioodpad, kam patří zbytky jídel rostlinného původu jako slupky a zbytky ovoce a zeleniny, odpad z přípravy kávy a čaje, zbytky pečiva a obilovin, vaječné skořápky, ale například také podestýlka býložravých domácích zvířat nebo květiny.

„Gastroodpad bude dále putovat do bioplynové stanice. Zde máme k dispozici drtič, který je schopen veškerý sebraný materiál podrtit a následně oddělit biomateriál od obalů,“ vysvětluje ředitel Hradeckých služeb Martin Hušek. Oproti tomu biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, tedy bio-odpad, poputuje na zpracování do kompostárny.

Město ročně vytřídí zhruba 17 tisíc tun odpadu. Zhruba 20 až 25 procent z toho je biologicky rozložitelný odpad, tedy řádově jednotky tisíc tun odpadu za rok.