Nepozornost nebo nevěnování se plně řízení automobilu patří dlouhodobě k nejčastějším příčinám dopravních nehod. Podle statistik stojí za každou šestou nehodou. Řidiče nejčastěji rozptyluje manipulace s mobilním telefonem, problémy ovšem způsobují i okolní vjemy. Upozornila na to asociace Záchranný kruh, jež je neziskovým sdružením záchranářských, vzdělávacích a další subjektů, které se zabývají vzděláváním, prevencí a přípravou v oblastech rizik a mimořádných událostí a bezpečnosti.
Během prvních sedmi měsíců letošního roku zatím policisté evidují 8843 nehod způsobených nepozorností řidiče, což znamená 16 procent všech nehod. Při těchto střetech zemřelo 23 lidí, dalších 83 bylo těžce zraněno a dalších 1411 účastníků nehod vyvázlo z nehody s lehkým zraněním. Nejčastěji se dopravní nehody z důvodu nepozornosti stávají na místních komunikacích nebo silnicích první a druhé třídy.
Příčin absence pozornosti řidiče je podle expertů několik. Dominantním důvodem je obsluha mobilního telefonu řidičem za jízdy. Lidé v takových případech často podceňují situace, kdy například ztráta pozornosti napsáním krátké SMS zprávy v délce pěti sekund znamená na dálnici při rychlosti 130 kilometrů za hodinu ujetí vzdálenosti 180 metrů bez kontroly jízdy. Pokud drží řidič za jízdy mobilní telefon v ruce, prodlužuje si tak svoji reakční dobu o 46 procent. Reakční doba řidiče se přitom prodlužuje asi o vteřinu i při zákonem povoleném telefonování se sadou handsfree.
Mezi další časté příčiny nepozornosti patří také externí vlivy, jako je například sledování billboardů či jiných reklamních poutačů. Řidiče může rozptylovat i ovládání infosystému ve vozidle. "Může to být příkladně obsluha rádia či navigace za jízdy. Řidič si musí uvědomit, jakou vzdálenost ujede třeba za jednu vteřinu tím, že se na ovládací displej v autě podívá. Ztratí tak na několik desítek metrů jízdy přehled, co se děje okolo něj," uvedl šéf dopravní policie Jiří Zlý. Podle výpočtů auto za jednu sekundu, při které řidiči manipuluje s infosystémem ujede v devadesátikilometrové rychlosti 25 metrů.
Na vině však mohou být i zdánlivě nenápadné vjemy. "Člověk se může za volantem pohroužit i sám do sebe, vnitřně řešit nepříjemné věci či osobní situaci a podobně. Poté se duševně uzavírá a přestane vnímat věci kolem," doplnil předseda expertní rady Platformy VIZE 0 Roman Budský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
