Koronavirová pandemie zasáhla většinu odvětví ekonomiky. Výjimkou nebyla média, která víceméně ze dne na den přišla o podstatnou část inzerce. Většina vyspělých států starého kontinentu připravila v době koronavirové krize finanční programy, které pomohly médiím překonat složité období. Česká republika šla opačnou cestou, když média prakticky ignoruje a žádnou pomoc systematicky nenabízí.
„Mezinárodní srovnání je tristním vysvědčením české vlády. U nás mediální sektor oficiálně prakticky neexistuje, což je pro mne nepochopitelné. Vláda měla šanci vše napravit dobrým Národním plánem obnovy. To se bohužel nestalo. Tato ignorace společensky klíčového segmentu je jedním z důvodů, proč jsme založili naší asociaci,“ říká šéf Asociace online vydavatelů Libor Matoušek.
Z informací poskytnutých organizací News Media Europe je patrné, že většina států využila pandemické období nejen k okamžité pomoci médiím. Představitelé většiny zemí také pracují s programy dlouhodobé pomoci. Zpravidla jde o kombinaci finanční podpory a daňových úlev.
Zajímavým příkladem může být Austrálie se svým programem PING, do kterého vláda alokovala přes 50 miliónů australských dolarů a nasměrovala je převážně do regionálního zpravodajství. Australští vydavatelé dále mohli využít prominutí některých daní po dobu dvanácti měsíců.
„Austrálie si na mediálním trhu poradila s pandemií a současně našla shodu s technologickými giganty, tedy s Facebookem a Googlem. Je tedy jasné, že pokud je vůle, je i cesta,“ dodává Matoušek.
Podstatně lépe, než Česko, je na tom velká část Evropy. Prim dlouhodobě hrají severské státy. Dánsko přispěchalo s podporu převyšující 24 miliónů eur, Norové uvolnili víc než 300 miliónů norských korun a Švédové 200 miliónů korun švédských. Pozadu nechtěly zůstat ani evropské velmoci. Francie připravila svůj Strategický plán pro specifické oblasti obsahující 337 miliónů eur na následující dva roky. Z evropských států naprosto vyčnívá investice německé vlády ve výši 50 miliard eur. Ta je však určena celé oblasti kultury, včetně médií a kreativního průmyslu.
Pomoc médiím nabídla také rumunská vláda, která uvolnila 40 milionů eur do národní kampaně s naprosto jasným rozdělením pomoci. 55 procent připadá televizi, 23 procent online zpravodajství, 12 procent rádiím, pět procent tisku, čtyři procenta venkovní reklamě a jedno procento padlo na výrobu obsahu kampaně.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
