Víno nemá rádo výlohy ani světlo v kuchyni. Kterému škodí nejvíce?

Láhev postavená na kuchyňské lince většinou nevypadá jako něco, co by vínu mohlo ublížit. Je po ruce, dobře vypadá a třeba vedle kávovaru nebo vázy s květinami nepůsobí nijak nepatřičně. Jenže právě kuchyně může být pro dlouhodobé skladování vína jedno z horších míst.

Nejde přitom jen o teplo. Nepřítelem vína totiž nemusí být jen rozpálená místnost nebo trouba. Problémem je také světlo. A zatímco teplotu si člověk obvykle spojí s tím, že vínu nesvědčí, světlo bývá přehlížené.

Víno může zestárnout, i když láhev vypadá stejně

Barva lahve není pouze otázkou vzhledu. Tmavě zelené nebo hnědé sklo funguje jako určitý ochranný filtr a omezuje množství světla, které se dostane k vínu. Čiré sklo naopak dovoluje vyniknout jeho barvě. To může být výhoda třeba u růžových vín, u kterých je právě odstín součástí jejich přitažlivosti.

Jenže hezká láhev postavená na slunné polici má svou cenu.

„Rozdíl nemusí být důležitý, pokud je láhev uložena v krabici nebo temném sklepě. Problém vzniká především tehdy, když stojí týdny na osvětlené polici, ve výloze nebo doma poblíž okna. Čiré lahve se používají hlavně proto, aby vynikla barva vína. U růžových vín může být právě jemný odstín jedním z důvodů, proč po nich zákazník sáhne. Taková láhev ale vyžaduje šetrnější zacházení. Neměla by dlouhodobě stát na denním světle ani pod intenzivním osvětlením,“ vysvětluje vinař Miroslav Majer ze znojemska.

Světlo totiž může ve víně nastartovat fotochemické reakce známé jako „light strike“, tedy světelná pachuť. Jednoduše řečeno: některé složky vína po vystavení světlu začnou reagovat způsobem, který se později projeví i ve skleničce. A nemusí jít zrovna o vůni, kterou by člověk od vína čekal.

Místo ovoce mohou přijít sirky nebo zelí

Při těchto reakcích hraje roli například riboflavin, známý také jako vitamin B2. Ve spolupráci se sirnými aminokyselinami může po působení určitých částí světelného spektra přispět ke vzniku těkavých sirných látek. Pro běžného konzumenta je ale důležitější něco jiného než chemický název.

Poškozené víno může ztratit svěží ovocné aroma a objevit se v něm tóny připomínající například vařené zelí, cibuli, mokrou vlnu nebo sirky. Někdy přitom člověk ani nepozná, co je špatně. Víno mu zkrátka připadá nevýrazné, unavené nebo horší, než očekával.

„Člověk proto nemusí ihned dojít k závěru, že víno poškodilo světlo. Často má pouze dojem, že je nevýrazné, unavené nebo jednoduše nechutná tak dobře, jak očekával. Světelnou pachuť si lze splést s jinými problémy, protože se může projevit ztrátou ovocnosti i různými sirnými tóny. Na rozdíl například od lehce reduktivního aroma se však poškození způsobené světlem nemusí po chvíli ve sklenici ztratit. Provzdušnění proto není spolehlivou cestou, jak takové víno napravit,“ osvětluje další vinař ze Znojemska, Petr Chaloupecký.

Jak rychle může světlo vínu uškodit? Na to neexistuje jedno číslo platné pro každou láhev. U citlivých bílých nebo šumivých vín v čirém skle mohou při intenzivním osvětlení nastat změny už během několika hodin. Záleží ale na konkrétním víně, složení, barvě a tloušťce skla i na tom, jak silnému světlu je vystaveno.

Největší problém představuje přímé slunce. Svému dílu ale může přispět i dlouhodobé umělé osvětlení.

Červené vydrží víc. Slunce mu ale neprospěje

Pokud máte doma několik lahví a přemýšlíte, kterou schovat jako první, největší pozornost si zaslouží lehká bílá a šumivá vína. Červená jsou vůči některým světelným reakcím odolnější. Pomáhá jim vyšší obsah fenolických látek a také skutečnost, že se většinou stáčejí do tmavého skla. 

Neznamená to ale, že červené víno můžete nechat celé léto na parapetu. Spolu se světlem se totiž láhev zahřívá. A právě vysoká teplota může stárnutí vína urychlit a ovlivnit jeho barvu, vůni i chuť.

„U domácího skladování často nejde o jeden zásadní prohřešek, ale o kombinaci podmínek. Láhev stojí v kuchyni, přes den na ni dopadá světlo a zároveň se nachází v místnosti, kde se při vaření střídá teplota. Pro víno je přitom vhodnější stabilní, chladnější a tmavé prostředí,“ upozorňuje Miroslav Majer.

Pozor bychom měli dát i na dekorativní vinotéky s prosklenými dveřmi. Pokud stojí přímo proti oknu, mohou být lahve vystavené světlu dlouhé hodiny. Ani vnitřní osvětlení není důvodem k panice, není ale potřeba ho nechávat svítit celý den.

Víno nepotřebuje luxusní sklep. Stačí mu tma

Dobrá zpráva je, že kvůli několika lahvím nemusíte doma budovat vinný sklep. Pokud víno plánujete vypít v dohledné době, mnohem důležitější než efektní vystavení je najít mu místo, kde je tma, spíše chladněji a hlavně se tam výrazně nemění teplota. Poslouží skříň, spíž nebo jiný uzavřený prostor.

Na parapet, nad lednici nebo vedle trouby už je lepší láhev nestavět. A pokud máte víno v čiré lahvi, není špatný nápad nechat ho až do otevření v původní krabici. Stejné pravidlo může platit už při nákupu.

„Pozornost se vyplatí věnovat také nákupu. Jedna láhev vystavená ve výloze může vypadat lákavě, pro samotné pití je však lepší vzít kus uložený v krabici nebo v méně osvětlené části prodejny. U vína nelze pohledem spolehlivě poznat, jak dlouho a jak intenzivně bylo světlu vystaveno,“ říká Petr Chaloupecký.

Tmavší sklo tedy rozhodně není zbytečné. Není ale ani kouzelným štítem, který víno ochrání za všech okolností.

Nakonec je přitom řešení překvapivě prosté. Víno nemusí stát na místě, kde ho každý uvidí. Pokud má nějakou dobu počkat, nejlépe mu udělá tma, stabilní teplota a klid.

A kuchyňská linka? Tu můžete nechat třeba květinám.