Pilot Radek: Létání není koníček pro milionáře, zkusit to může skoro každý

Radku, jste pilot kluzáku. Co si pod tím mají lidé vlastně představit? A čím se kluzák liší od běžného letadla?

Základní rozdíl je jednoduchý – kluzák nemá motor. Mezi lidmi se mu často říká větroň. Aby se udržel ve vzduchu, využívá vzdušné proudy. Nejdřív se ale samozřejmě musí dostat nahoru, k tomu existuje několik způsobů. Hlavní ale je, že kluzák létá bez motoru.

Spousta lidí si myslí, že větroně pohání vítr. To ale není pravda, že?

To je asi nejčastější omyl. Když někde větroň přistane v terénu, lidé se nás ptají, jestli nám „došel vítr“. Název to trochu evokuje, ale s větrem to nemá nic společného. Kluzák využívá přírodní síly, takzvanou termiku – stoupavé a klesavé proudy vzduchu. Každý pilot se o nich učí už od začátku výcviku. Plachtaření je hodně o meteorologii.

Jaké další mýty o kluzácích slýcháte nejčastěji?

Třeba že kluzák není plnohodnotné letadlo. Že se jen vytáhne do vzduchu a pak bezmocně doklouže na zem. Nebo že ho vítr někam zanese a pilot s tím nic nenadělá.

Ve skutečnosti je kluzák plnohodnotně řízené letadlo. Dá se s ním létat jak dálkově, tak jen lokálně nad letištěm pro radost. Dají se s ním dělat i akrobatické obraty a akrobatické figury.

Jak jste se k plachtaření vlastně dostal vy?

Už jako kluk jsem lepil modely letadel a jezdil s nimi po soutěžích. Pak přišly rádiem řízené modely a soutěže na letištích. Mě to ale vždycky táhlo k hangárům. Miloval jsem tu specifickou vůni – kombinaci benzínu, dřeva, barev a laků.

V šestnácti mě na letišti v Chotěboři poprvé svezli a bylo rozhodnuto. Výcvik jsem ale musel začít trochu tajně, doma byli proti. Maminka se o mě bála.

Je plachtaření nebezpečný sport?

Samo o sobě ne. Je to způsob pohybu, dopravy. Pokud člověk dodržuje pravidla a postupy, riziko je minimální.

Většina leteckých nehod vzniká kvůli porušení předpisů nebo technické závadě. A technická závada se samozřejmě může stát – jsou to stroje jako každé jiné. U kluzáků je ale výhoda v jednoduchosti. Nemají motor, řízení je čistě mechanické – táhla, lanka. Když už se něco pokazí, většinou ne všechno najednou. A piloti se ve výcviku učí, jak tyhle věci zvládat.

Za celých 25 let, co létám, jsem žádnou závažnou závadu nezažil.

V letectví se celkově na bezpečnost dbá hodně. Nejen, že si každý pilot musí udělat výcvik, ale je ze svých dovedností pravidelně přezkušovaný, což je velký rozdíl oproti řidičáku – ten si jednou uděláte a máte ho.

Přesto občas o nehodách kluzáků slyšíme.

Ano, protože kluzák nemá motor, ne vždy doletí přesně tam, kam pilot plánoval. Když se nepodaří najít stoupavé proudy, přistává se v terénu – na loukách, polích, v obilí. A pokud se při tom letadlo poškodí, už se to bere jako nehoda. Často kvůli věcem, které pilot nemůže ovlivnit – třeba zavlažovacím trubkám v poli.
I tak ale platí, že fatálních nehod je minimum.

Jak dlouho vlastně jeden let trvá?

Záleží hlavně na počasí. Od pětiminutových výcvikových letů, kdy se trénuje vzlet a přistání, až po osmihodinové lety v kuse.

A otázka, která napadne skoro každého – jak piloti řeší potřebu jít na záchod?

To je věčné téma. Základní pravidlo je jít si odskočit před letem. Ve vzduchu pak máte dvě možnosti – buď přistanete, nebo to nějak vyřešíte přímo v letadle. Sportovní piloti na to mají různé vychytávky.

Viděl jste ze vzduchu něco opravdu bizarního?

Jako první mě napadá obrovský kosočtverec s čárkou uprostřed – známý znak vytvořený přes několik hektarů pole. Taky mě občas zaujme osamocené auto někde v remízku ve stínu, to člověka pak napadne, co se v tom autě asi odehrává.

Jednou jsme s kolegou potkali dopravní letadlo Airbus, letěl přímo nad námi. Nejdřív jsme se vyděsili, jestli někdo není tam, kde nemá být. Nakonec se ukázalo, že jsme byli oba ve svém vzdušném prostoru – jen ten Airbus byl obrovský a působil hrozivě blízko.

Když se řekne létání, spousta lidí si představí koníček pro milionáře.

Létání samozřejmě stojí peníze a čas, ale rozhodně to není nedostupné. Je to hlavně o prioritách. Aeroklub opravdu není spolek milionářů.

A ještě jeden předsudek bych rád vyvrátil. Když se řekne pilot, většina lidí si automaticky představí kluka. Létání je ale úplně stejně i pro holky. A troufnu si říct, že právě ženy jsou v plachtaření často velmi dobré a patří mezi ty nejúspěšnější.

Kolik stojí výcvik pilota kluzáku?

Zhruba 55 až 60 tisíc korun. Neplatí se to najednou, ale postupně během půl až tři čtvrtě roku, což je běžná délka výcviku.

Samotné létání je pak už levnější. Platí se půjčení kluzáku a vytažení do vzduchu motorovým letadlem, takzvaný vlek. Instruktoři nebo služba na věži jsou dobrovolníci, to je velká výhoda aeroklubů.

Jaké jsou podmínky pro zájemce?

Začít se dá už od 15 let. Je potřeba lékařská prohlídka a trestní bezúhonnost. Výcvik začíná teorií, pak pokračuje praktickou částí. Všechno probíhá hlavně o víkendech, protože to děláme ve volném čase.

Teď máme na letišti v Jaroměři vyhlášený termín 14. února v 10 hodin dopoledne, kdy bude sraz pro zájemce o pilotní výcvik. Takže pokud by to někoho zaujalo, může se přijít podívat.