Co bude dál s novoměstským zámkem? Stávající majitel rodový majetek rozprodává

Zámek v Novém Městě nad Metují navštíví ročně kolem dvaceti tisíc turistů. Hraje tak zásadní roli v turismu města. Už několik sezon chce ale majitel zámek prodat. „Mám k tomu velmi osobní důvody, zámek spotřebuje spoustu financí, je potřeba ho neustále obnovovat,“ vyjádřil se k prodeji zámku nynější majitel Michael Bartoň-Dobenín pro Českou televizi v roce 2020.

Prodej zámku dělá vrásky vedení města, které upozorňuje na to, že památka je s městem velmi úzce propojena. „Město investovalo nemalé peníze na přebudování celého zadomí, kde jsme zrekonstruovali komunikaci, aby památková rezervace byla co nejvíc využívaná turisty. Pokud by mělo dojít k odpojení zámku a jeho uzavření, byl by to velký problém,“ konstatoval pro pořad 168 hodin starosta Petr Hable (VPM).

Bartoňové z Dobenína – od prostých tkalců po úspěšné továrníky

Majiteli zámku jsou Bartoňové z Dobenína. Ti byli ještě před dvěma sty lety prostými tkalci v Orlických horách. Počátkem 19. století vlastnili manufaktury a v 80. letech se podnikání natolik dařilo, že začali uvažovat o přechodu ke strojové výrobě. Na rozhraní Starého Města nad Metují a Bražce tak začala vznikat budoucí prosperující továrna. Její stavbou se sice tehdejší majitel Josef Dobenín dostal do vážných finančních potíží, pomocí úvěrů ale krizi přestál a továrna brzy dál rozšířila svou výrobu.

Poté podnik převzali synové Josef a Cyril, kteří v roce 1905 zaměstnávali v náchodské továrně zhruba 800 dělníků na 600 tkacích strojích. Během dalších dvou let pak nechali také postavit novou přádelnu bavlny se 40 tisíci vřeteny, ve které našlo práci dalších 800 dělníků. Závod byl ve své době nejmodernější v Evropě.

Díky podnikatelským úspěchům si bratři mohli dovolit koupit zámek v Novém Městě nad Metují, aby z něj vybudovali rodové sídlo. Původně společně, později v Novém Městě nad Metují zůstal pouze Josef a Cyril pro svou rodinu pořídil zámek Zbraslav u Prahy.

V roce 1912 rodina textilních průmyslníků byla za své podnikatelské zásluhy povýšena do rytířského stavu a získala přídomek z Dobenína. Šlechtický titul si ale továrníci užili jen několik let, po vyhlášení republiky bylo totiž v roce 1919 zákonem zakázáno užívat šlechtické tituly. Po zrušení šlechtických titulů začala rodina používat zjednodušené příjmení Bartoň-Dobenín. Bartoňové se tak stali posledním českým šlechtickým rodem jmenovaným císařem Františkem Josefem I.  

Ve třicátých letech se však firma musela vyrovnávat s následky celosvětové hospodářské krize a další rána přišla v době druhé světové války, kdy byl textilní průmysl ochromen naprostým nedostatkem surovin. Pak přišel rok 1948, po kterém byla továrna, zámek a další majetek Bartoňů zestátněn. A zatímco starší generace Bartoňů na zámku v Novém Městě nad Metují dožila, mladí emigrovali do Kanady, kde pracovali v letecké dopravě. Restituent a otec současného majitele zámku Josef Marian Bartoň-Dobenín má od šestnácti let amatérský pilotní průkaz a dlouhá léta pracoval u společnosti American Airlines.

Zámek dostal v restituci v 90. letech zpět otec současného majitele, Josef Bartoň Dobenín. Kromě zámku stát rodině vrátil také tisíce hektarů lesů, polí, dvě textilní továrny – v Náchodě a ve Starém Městě nad Metují a stále prosperující rekreační lázně Rezek.

Většina bývalých šlechticů se dnes o své zámky příkladně stará a financují je ze zisků tzv. obslužných nemovitostí. „Velmi záhy nám přišlo jasné, že sám zámek bez tohoto ekonomického zázemí je luxus, který je neudržitelný,“ vysvětluje Jan Kalvoda (ODA), bývalý ministr spravedlnosti.

Bartoňové pak v 90. letech za vlastní finance za pomoci dotací opravili střechu zámku a zkultivovali zahradu. Josef Bartoň v roce 2013 předal většinu svého majetku včetně zámku synu Michaelovi. Ten začal rodový majetek postupně rozprodávat, jako první textilní továrnu v Náchodě, z jejíhož zisku jeho předkové financovali provoz zámku. Továrna byla pak vydražená v aukci za 25 milionů. Dále prodal středověký hrad Frymburk za dva a půl milionu, kostel svatého Jana Nepomuckého za milion. Pak prodal také fungující vodní elektrárnu a barokní dům zahradníka u zámeckých zahrad. Nový majitel chráněný objekt zboural a na tom samém místě bez povolení městské památkové rezervace staví novostavbu.

„V průběhu toho, co jsem byla na radnici, signály byly, že se jim nedaří, částečně prodávali některé majetky, ale nemyslela jsem si, že to vezme až takové obrátky,“ říká bývalá starostka Nového Města nad Metují Bronislava Malijovská. Rozprodávání rodinného majetku Bartoňů-Dobenínů dál pokračuje a nyní došlo i na zámek.

„Lesní hospodaření a příjmy z něj byly vždy finančním základem pro provoz zámeckého areálu. Vlivem dlouhodobého sucha a následně vzniklé rozsáhlé kůrovcové kalamity došlo v lesním hospodářství k razantnímu poklesu příjmů, a proto se rodina z důvodu výpadku finančních příjmů rozhodla nabídnout zámecký areál k prodeji,“ vyjádřil se majitel nyní pro pořad 168 hodin.

Jelikož se jedná o národní kulturní památku, musel zámek nejprve nabídnout státu, nejprve za 400 milionů korun, později po slevě za 350 milionů korun. Ministerstvo kultury se ale rozhodlo předkupního práva nevyužít. Majitel tedy nyní může nabídnout zámek k prodeji soukromým zájemcům.

Co bude se zámkem dál?

Místní napjatě očekávají, jak prodej turisticky vyhledávané památky dopadne. Zda se zámek vůbec podaří prodat a pokud ano – zda ho hlavně nový majitel nechá nadále otevřený pro veřejnost. Ze vstupného si totiž zámek nevydělá ani na vlastní údržbu.

„Drtivá většina příjmů plyne z prodeje dříví. Pronajímáme také například naši turistickou útulnu – Hotel Peklo, ale to je pouze doplňkový příjem. Výnosy z provozu zámku nepokryjí ani náklady na jeho běžnou údržbu a provoz,“ uvedl Josef Bartoň-Dobenín v roce 2010 v rozhovoru pro časopis Lesnická práce.

Historie zámku sahá až do roku 1501, kdy byl na stejném místě založen gotický hrad. Ten byl postupně přestavěný na jednoduchý renesanční zámek (renesanční je dodnes celé spodní patro zámku) a následně v 17. století prošel zámek rozsáhlou barokní přestavbou. Za svou dnešní podobu zámek vděčí právě Bartoňům-Dobenínům, kteří zchátralou stavbu nechali v letech 1909 až 1912 zrenovovat brněnským architektem Dušanem Jurkovičem. Ten je zároveň autorem dřevěné lávky v zámecké zahradě.

Součástí zámku je i prvorepubliková kuchyně, ve které se připravovalo menu pro samotného prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Novoměstský zámek je oblíbený nejenom turisty, ale i svatebčany. Obřady se zde konají v zámecké kapli, v zimní zahradě, v malém sálu zámku nebo venku v zámecké zahradě.

Zámek také nabízí zážitek v podobě strávené noci na zámku, přímo v budově je možné si pronajmout dva dvoupokojové apartmány.