Oprava schodiště Bono publico v Hradci Králové se chýlí k závěru

„Probíhá instalace schodnic, pískovcové dlažby na podesty, zábradlí, elektroinstalace, klempířské práce, výměna oken, oprava severního a jižního portálu. Čeká nás ještě instalace kamerového systému, ozvučení, dokončení venkovních omítek a malování, terénní a zahradnické úpravy a spousta drobné práce, která není moc vidět," řekla mluvčí radnice Kateřina Šmídová. Radnice podle ní ještě termín otevření schodiště upřesní. Od umístění kamerového systému napojeného na městskou policii si město slibuje, že schodiště přestane být cílem vandalů.

Schodiště Bono publico, které má 70 stupňů, je charakteristické třemi věžičkami postavenými nad třemi odpočívadly. Původně spojovalo město s tehdejším kasárnami hradecké pevnosti. Tvoří frekventovanou spojnici mezi starým městem a areálem středních a vysokých škol. V současnosti pěší mohou pro cestu od křižovatky Fortna na Velké náměstí využít nedaleké schodiště u bývalého pivovaru nebo Gočárovo schodiště, vzdálené zhruba 150 metrů druhým směrem ke zdravotnické škole.

Rekonstrukce památky začala předloni na podzim, stavbaři zdivo schodiště ošetřili odsolovacími omítkami a zabudovali do něj speciální technologii proti vzlínání vody z podloží, takzvanou elektroosmózu. Druhá etapa oprav začala loni v srpnu, na zimu byly práce přerušeny, ale schodiště otevřeno nebylo. Od jara práce opět pokračují.

„V dubnu začaly práce na Bono publico, jde o pokračování druhé etapy po vynucené zimní přestávce. Většina stavebních prací, jako třeba izolace, dozdívky, odvodňovací systém, omítky, je hotova nebo se dokončuje," uvedla Šmídová. První etapa oprav stála 2,4 milionu korun, druhá 21 milionů a projektová dokumentace 1,14 milionu korun.

U schodiště Bono publico se v souvislosti s jeho opravou uskutečnil také archeologický výzkum, který přinesl řadu cenných nálezů. Hradečtí archeologové objevili například část pravěkého valu, který sloužil jako opevnění. Byly v něm zlomky keramiky i pazourkové nástroje staré 3300 až 5500 let.

V mladších vrstvách pak našli také zlomky kuchyňské i stolní keramiky, části různých nástrojů, šperky nebo ozdoby z ošacení, které datují do renesance, tedy do 16. a 17. století. Objevili také vrstvu z 10. až 12. století, která zůstala po požáru dřevohlinité hradby slovanského hradiště.