Lidé v Hradci shánějí informace o krytech civilní obrany. Možnosti úkrytu jsou dost omezené

Na několika hradeckých skupinách na sociálních sítích lidé zjišťují možnosti úkrytu v případě bombového útoku. Válka na Ukrajině některé přiměla myslet na nejhorší. Většinou však nejde o paniku, spíš o potřebu získat informace – které, jak všichni doufají, nebude potřeba nikdy využít.

Otázka ohledně ochrany civilního obyvatelstva v krytech padla i na jednání zastupitelstva, kdy se jeden z členů ptal na možnosti úkrytu v nynější napjaté době. Ukázalo se však, že stotisícový Hradec Králové má možnosti jen omezené. Ve městě je jen několik krytů, které by se daly použít.

„Problém je v tom, že v současné době jsou veškeré stálé úkryty, jak jsme je znali z minulosti, takzvaně vyřazeny z evidence a jsou využívány víceúčelově. Jsou z nich různé sklady a tak dál,“ řekl vedoucí odboru krizového řízení magistrátu Josef Janura.

K použití by podle něj mohl být kryt v kongresovém centru Aldis, který je uzpůsobený až pro dva tisíce osob. Kryt ale není tlakově odolný. Vlastníky zbylých krytů k použití jsou podle něj různé právnické a soukromé osoby, které je různě využívají.

„Víme o bývalých krytech civilní obrany, tam kde byly, ale jejich zpohotovení by podléhalo stavebním úpravám,“ uvedl Janura. Pro ukrytí by lidé podle něj museli použít improvizované úkryty. Museli by využít přirozených vlastností staveb, u nichž by udělali úpravy, například zasypali okna sklepů.

Základní ochranu kryty splní

Slova Janury potvrzuje i Lukáš Rybka, autor dokumentu Kryty CO, který ve svém filmu zmapoval kryty civilní obrany v Hradci Králové.

„Obyvatele by už plně neochránil žádný kryt. Všechny jsou zrušené a tím pádem se u nich neprovádí kontroly, například filtroventilací. Filtroventilace je to, co nejspíš nebude v žádném krytu fungovat, jelikož tam jsou staré filtry, potrubí třeba už netěsní a není vyzkoušeno, zda je celá technologie provozuschopná,“ soudí mladý filmař. Zároveň však dodává, že to, před čím většina krytů určitě ochrání, je tlaková vlna, prvotní výbuch a ozáření od atomové bomby. „Beton je beton, pancéřové dveře jsou pancéřové dveře a ty svou funkci budou nadále splňovat. Samozřejmě dnes ten úkryt už nemusí být hermeticky odolný jako dřív, jelikož opět na něm neproběhla žádná kontrola. Ale tu základní ochranu to splní,“ soudí Lukáš. Zároveň ale stejně jako Janura upozorňuje, že kryty jsou už dnes zrušené a převedené do soukromého vlastnictví – a majitel nemá ani povinnost v případě útoku tam kohokoli pustit.

Na Lukáše Rybku se v posledních dnech obrací spousta Hradečáků. „Začalo mi hodně lidí psát a ptají se mě, kde se mohou v případě jaderného útoku ukrýt a jak se mají zachovat v takové situaci,“ říká Lukáš.

„Od té doby, co Putin pohrozil jaderným útokem, tak sledovanost mého filmu rapidně stoupla a je nejvyšší za celou dobu. Dokonce i vyšší, než byla při premiéře na YouTube. Za jeden den na něm přibylo tisíc zhlédnutí a tenhle trend asi zatím bude nadále pokračovat,“ soudí mladý filmař, který momentálně studuje Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě. „Říkal jsem si, že asi brzy kontaktuji Putina, poděkuju mu za propagaci a řeknu, že už mi to stačilo, že s tím může přestat,“ žertuje Lukáš.

Každopádně pokud má někdo perfektní přehled o krytech civilní obrany v Hradci Králové, pak je to on. Přesto dotazujícím nedokáže poskytnout uspokojivou odpověď, která by je uklidnila. „Ony ty kryty za socialismu sice nebyly nikdy použity, ani se nevědělo, jestli by dostatečně ochránily, ale k čemu byly platné, tak tomu, že u lidí vyvolávaly psychologický pocit bezpečí. Že v případě války se mají lidi kam schovat a přežít,“ vysvětluje Lukáš a dodává: „A to je rozdíl s dneškem. Lidé se mě ptají, kam se můžou ukrýt a já jim řeknu, že nikam. Že v Hradci není možnost. Ti lidé se pak necítí dobře a může právě pak zbytečně vzniknout panika.“

Nejefektivnější je improvizovaný úkryt, který je co nejblíž

Také Hasičský záchranný sbor ČR uvedl, že stálých krytů pro případ vojenského útoku v Česku od dob studené války značně ubylo a nejsou připraveny k okamžitému použití. „Nicméně stálé tlakově odolné úkryty se na území České republiky nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů. U nových objektů tato dřívější povinnost není a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu," popsala stav krytů mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.

Podle hasičů, kteří mají problematiku ochrany obyvatelstva na starost, je však nejefektivnější a nejrychlejší improvizovaný úkryt – například ve sklepě, v metru nebo v tunelu. „Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době „studené války“, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů. Naopak vlivem urbanizace hrozí velké riziko jejich osob ve venkovním prostoru, tedy mimo ochranu jakékoli budovy v okamžiku výbuchu,“ vysvětluje mluvčí hasičů.

Prvním krokem při jakékoli hrozbě nebo mimořádné události většího rozsahu je však podle hasičů varování a informování obyvatel. K varování slouží sirény, které lidé mohou slýchat při jejich zkoušce každou první středu v měsíci. Při zkouškách je ale tón sirén nepřerušovaný, zatímco při výstraze by zazněl po dobu 140 sekund kolísavý tón. Po tomto signálu by pak následovala mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde. Pravidelná zkouška sirén se měla konat i tento týden ve středu, hasiči ji ale nakonec zrušili, aby předešli případné panice.

Hasiči zároveň upozorňují, že aktuální situace nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba narychlo obnovovat stálé tlakově odolné okryty. „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou,“ apeluje Jakoubková.

Češi vykupují jodové tablety

Na množící se dotazy veřejnosti reagoval i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který v pondělí vydal pokyny, jak v případě nutné ochrany postupovat. Zároveň však uvádí, že pravděpodobnost jaderného útoku je mizivá.

Kvůli hrozbám Ruska, které ale použití jaderných zbraní nevylučuje, lidé zahltili web s odkazy na seznamy krytů. SÚJB i hasiči proto seznamy krytů ze svých stránek pro tuto chvíli odstranili.

Podle SÚJB je v případě jaderného útoku nutné okamžitě se odebrat do sklepů, krytů nebo jiných podzemních prostor se silnými betonovými zdmi, zavřít okna a dveře a zastavit veškerou ventilaci.

Úřad také v uplynulých dnech zaznamenal, že Češi masivně nakupují jodové tablety, které se používají při úniku radiace. „Tablety jsou určeny pro účely jódové profylaxe v případě, že v ovzduší je významně zvýšená koncentrace radioaktivního jódu. K takové situaci může dojít v případě radiační havárie, proto jsou tablety stabilního jódu distribuovány předem obyvatelstvu v zónách havarijního plánování, kde lze v případě radiační havárie předpokládat, že by užití stabilního jódu bylo účelné,“ uvádí úřad.

Předsedkyně SÚJB Dana Drábová však upozorňuje, že jodové tablety, jako ochrana před radiací, jsou při použití jaderné zbraně v podstatě na nic. „Hlavní účinky jaderného výbuchu jsou tepelné a mechanické. Kontaminace radionuklidy ve větší vzdálenosti je druhotným efektem a moderní jaderné zbraně se ji snaží omezovat,“ uvedla jaderná fyzička na svém Twitteru po množících se dotazech.

Otázky na možnosti ochrany při napadení státu v současnosti u veřejnosti vyvolává invaze ruské armády na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést do pohotovosti i ruské jaderné síly.