Kvůli stále trvajícím omezením proti šíření koronaviru se ani letos nebudou konat žádné oficiální oslavy Filipojakubské noci. Řada lidí si tak aspoň zapálí malý táborák na zahradě. Jenže hasiči varují, že právě podobné zahradní ohně mohou být nebezpečnější než ty velké, veřejné.
„Tyto malé ohýnky často představují větší riziko než ty velké, které na „čarodějnice“ organizovaně pořádají obce nebo spolky. Je to hlavně proto, že velká vatra, která doprovází oficiální akci, je ve většině případů pod dozorem dobrovolných hasičů. Navíc je takové pálení předem nahlášeno hasičům, společně se všemi protipožárními opatřeními, která organizátor zabezpečil,“ vysvětluje mluvčí hasičů Nicole Studená.
Naopak v soukromí lidé protipožární opatření často podcení. „Mají pocit, že z malého ohniště se oheň nemůže rozšířit, a tak ho často nechají bez dozoru a neštěstí je na světě,“ dodává mluvčí.
Hasiči také připomínají, že zásadní roli v nárůstu požárů při oslavách čarodějnic hraje počasí. Pokud je dlouho sucho a teplo, dojde k požáru logicky mnohem snáz, než když je půda nasáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí. Při silném větru a v době velkého sucha bychom oheň venku raději vůbec rozdělávat neměli. „Velmi suchý duben jsme zaznamenali v letech 2016 i 2018. Tyto roky byl obecně velký nárůst požárů v přírodním prostředí v rámci celého jarního období,“ říká mluvčí. V roce 2016 řešili hasiči poslední dubnový den 120 požárů, v roce 2018 dokonce 136 požárů. Oproti tomu v loňském roce bylo i díky vládním omezením kvůli pandemii „jen“ 71 požárů. V Královéhradeckém kraji hasiči zaznamenali pouze dva požáry, ani jeden z nich však neměl žádnou souvislost s pálením čarodějnic.
Hasiči připomínají, že ohniště musí být dobře izolováno od okolních hořlavých materiálů, pozor je třeba dát i na kořeny stromů a keřů. „Od kraje lesních porostů musí být vzdálenost minimálně padesát metrů, v případě stohu je pak nutno dodržet odstup minimálně dvojnásobný, tedy sto metrů. Zcela zakázáno je například rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě nebo na strništi,“ upozorňuje Studená.
Při zapalování v přírodě nebo na volném prostranství bychom nikdy neměli používat vysoce hořlavé látky jako benzín, naftu nebo líh. Daleko méně riskantní a přitom stejně efektivní je například pevný podpalovač. Důležité je také nenechat oheň ani na chvíli bez dozoru. „Opustit místo pálení je možno až poté, co je ohniště důkladně uhašeno, ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána bez dozoru svému osudu,“ varuje mluvčí.
V případě nedodržení zásad požární bezpečnosti lidé riskují nejenom požár, ale i pokutu až do výše 25 tisíc korun.
Foto Pixabay
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
