úterý 12. listopadu 2019 Benedikt

Z Krkonoš mizí stopy rysů, špatný signál, tvrdí vědec

Velkým šelmám v Krkonoších se nedaří. Pozorování rysů v posledních pěti letech výrazně ubylo. Zoolog Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jiří Flousek řekl, že je to znepokojivý jev. Vlci, kteří jsou od roku 2015 potvrzeni na Broumovsku a později také blíže Krkonoším ve Vraních horách v česko-polském pomezí, se podle něj na území KRNAP dosud neusadili. V Krkonoších připadá v úvahu pouze výskyt právě těchto dvou velkých šelem vlka a rysa.

Vědci ze správy KRNAP začali první rysy zaznamenávat v roce 2000 a v následujících letech počet důkazů o jejich přítomnosti rostl, a to až do období let 2011 až 2013. Poté však nastal zlom. "Tehdy počet doložených i nedoložených pozorování dosáhl vrcholu, v tomto tříletém období jsme měli 43 pozorování, včetně neprokázaných. Odhadovali jsme, že na české i polské straně Krkonoš žijí dva až tři rysové. Myslel jsem, že je pouze otázkou času, kdy se podaří doložit jejich rozmnožování," řekl Flousek.

To se ale nestalo a od té doby počty pozorování rysa klesají. V období let 2017 až 2019 jich evidují vědci národního parku už pouze 11, z toho letos jen jediný, a to ještě navíc nepotvrzený případ. "Je to nepříznivá situace. Z toho dovozuji, že jestli vůbec, tak v Krkonoších se pohybuje jeden rys," uvedl Flousek. Nevyloučil, že na poklesu počtu pozorování rysů v Krkonoších může mít vliv i pytláctví.

Různé způsoby měření

Existuje metodika hodnocení pozorování velkých šelem. Podle ní je nejprůkaznější snímek z fotopasti, nález uhynulého zvířete nebo pobytové stopy, jako jsou třeba chlupy šelmy nebo trus, ze kterých je možno její přítomnost geneticky potvrdit. "To jsou nejhodnotnější informace na čtyřstupňové škále," řekl Flousek. Naopak nejméně důvěryhodné je nepodložené pozorování laické veřejnosti. "Zaznamenávám ale vše, co není evidentní nesmysl. Letošní jediné pozorování rysa patří do kategorie s nízkou věrohodností," dodal.

Rysové mají velmi rozsáhlé domácí okrsky, například samec v průměru okolo 400 kilometrů čtverečních, samice 250 kilometrů. Kromě doby páření žijí tyto šelmy samotářsky. "Na rozdíl od vlků si rysy dokážu představit trvale žít i uvnitř Krkonoš," uvedl Flousek.

Vlci do Krkonoš podle něj pouze zabíhají. Letos se k němu nedostalo více než deset pozorování vlků. "Je to méně než loni. Z toho usuzuji, že žádná usazená vlčí smečka na české straně Krkonoš není. Jde tak většinou o migrující jedince mezi Broumovskem a některými lokalitami na západě Čech," uvedl.

Medvědi v této lokalitě jsou raritou

Nejvíce záznamů o výskytu vlků v Krkonoších pochází v letošním roce z konce zimy a z jara, a to z východní části hor, z oblasti Rýchor, odkud je to nejblíže do Vraních hor. V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků.

"S největší pravděpodobností, hraničící s jistotou, jsou vlci zaznamenaní v Krkonoších z Vraních hor. Vybíhají za potravou. V širší oblasti Krkonoš si dovedu představit, že se mohou usadit v málo navštěvovaných lesích při úpatí hor při jižní hranici ochranného pásma (KRNAP), odkud budou vybíhat do okolí za potravou, tedy i do vnitřních Krkonoš. V samotných Krkonoších není pro ně totiž žádné klidné místo," řekl Flousek.

Vlk z Krkonoš vymizel v 19. století. Posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842 a na polské v roce 1810. V Krkonoších se začali častěji opět objevovat od roku 2011. Loni v létě se Krkonošemi šířila zpráva, že na polské straně hor pod Sněžkou spatřil turista medvěda dokonce s mláďaty. To se ale nepotvrdilo. Podle Flouska je výskyt této šelmy v Krkonoších téměř vyloučený. Poslední medvěd byl v Krkonoších na české straně uloven v roce 1802 v Obřím dole.

 

 

Autoři | Foto Zůzana Reifová

Štítky ČR, rezervace, šelmy, Krkonoše, ČLÁNEK, FOTO

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.