Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.

Stále zřetelněji se ukazuje základní problém přímé volby. Tím je neustálé a těžko zastavitelné rozdělování společnosti na dva tábory. Vyhrocená kampaň a vyčerpávající mediální debaty, které na pracovištích i v rodinách generují spory mezi zastánci jednoho či druhého kandidáta rozhodně k zakopávání příkopů mezi lidmi nepomáhají. Ba naopak. A teď si představme, že by do druhého kola postoupili dva totožní kandidáti typu Andrej Babiš. Kandidáti, kterým jde o všechno, jednají bez skrupulí a morálních zábran a nevadí jim živit strach a nenávist ve společnosti.

Dvoudenní volby by měly být od roku 2026 minulostí. Vláda ve středu schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb, podle kterého by se měly volby konat jen v pátek od 7:00 do 22:00. Podobný systém voleb funguje dlouhodobě ve všech zemích Evropské unie. Změnu hodnotí kladně také politologové. Naopak poslanci ANO s návrhem nesouhlasí.

Volby by se mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 07:00 do 22:00. Ministerstvo vnitra v návrhu ústavní novely a nového předpisu o správě voleb vládě navrhuje také stanovit pevný termín voleb do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí na první celý říjnový týden. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků, vzniknout by měl nový informační systém správy voleb. Vláda předpisy projedná na svém středečním zasedání.

Druhé kolo prezidentských voleb v obcích a městech v Krkonoších jednoznačně vyhrál generál ve výslužbě Petr Pavel. V Malé Úpě Pavel dosáhl vůbec nejvyššího vítězství v ČR, a to 91,18 procenta hlasů.

Za nového českého prezidenta si lidé zvolili generála ve výslužbě Petra Pavla. Ten ve druhém kole voleb porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Volby byly ve znamení vyostřených kampaní, které však byly podle politologa Jana Kubáčka v porovnání se zahraničními kampaněmi ještě slabé. Co čeká Petra Pavla? Jakou práci má před sebou Miloš Zemana a co bude s Andrejem Babišem? To jsou otázky, na které odpovídal Jan Kubáček v rozhovoru pro Drbnu.

Za nového českého prezidenta zvolili lidé v přímé volbě Petra Pavla. Ten získal přes 58 procent hlasů. Na tiskové konferenci po svém zvolení Pavel mluvil například o tom, kde bude bydlet, jaké jsou jeho plány do následujících dnů nebo zda bude nadále jezdit za lidmi do regionů. „Nevidím prezidenta jako někoho, kdo stojí na piedestalu, ale spíš jako někoho, kdo chodí za lidmi a nebojí se s nimi mluvit,“ řekl Pavel po svém zvolení prezidentem.

Včera odpoledne se Česká republika dozvěděla jméno nového prezidenta. Stane se jím Petr Pavel, který v druhém kole voleb porazil Andreje Babiše o 16 procentuálních bodů. Jeho podporu už před volbami vyslovil například hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) nebo primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).

Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Pavel získal více než 58 procenta hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve druhém kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 pak 54,8 procenta. Reportéři Drbny sledovali atmosféru v obou štábech.