Bolševník velkolepý patří mezi nejnebezpečnější invazní rostliny, na které můžete v Česku narazit. Kvete v letních měsících, zejména během června a července. Právě v této době můžete účinně zabránit jeho dalšímu šíření.

Z několika desítek na 4000 kusů se letos zvýšil počet rostlin kriticky ohroženého hořečku ladního pobaltského, který roste na Slunečné stráni nad Svobodou nad Úpou na Trutnovsku. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde tato rostlina roste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Hořeček ladní pobaltský za posledních 100 let zaznamenal dramatický úbytek, z přibližně 200 lokalit v Česku přežil jen na třech. Kromě krkonošské Slunečné stráně ještě v přírodních rezervacích Údolí Klíčavy na Rakovnicku a Bukovec u osady Jizerka na Jablonecku.

Letní deštíky, které v posledních dnech vystřídaly horké teploty, mohou na první pohled působit jako dostatečná závlaha pro městskou zeleň. Mnozí Hradečané si však často myslí, že s příchodem deště není potřeba dál zalévat. Opak je však pravdou. Zálivka za deště má totiž svůj velký význam a ve skutečnosti pomáhá našim stromům a rostlinám více než si většina z nás uvědomuje.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vytrvale bojuje proti invazním druhům rostlin, které ohrožují místní ekosystémy. Mezi hlavní nepřátele patří lupina mnoholistá, šťovík alpský či kolotočník ozdobný.

Čtvrtá ze šesti nových jedlých školních zahrad se příští týden při Mateřské škole ul. 28. října Turnov., a to v rámci programu Skutečně zdravá škola. Cílem je, aby se děti naučili poznat rostliny a aby se o ně pravidelně naučili starat.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Chcete si v Krkonoších natrhat luční kvítí do vázy? Sáhněte po lupině. Lupina mnoholistá totiž představuje značné riziko pro ostatní květiny v Krkonoších. Podle posledního mapování je navíc evidentní, že se šíří i do dalších míst. Správci Krkonošského národního parku vyzývají k boji proti tomuto invazivnímu druhu.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Na loukách a v lesích v Krkonošském národním parku se začínají probouzet živočichové a rostliny, kteří jsou vázáni jeden na druhého. V této arkto-alpínské tundře jich je pestrá škála. Jsou jich tu stovky.