Poslední dny války v Hradci Králové neprobíhaly hladce, o život přišla řada místních. Zatímco gestapo ničilo dokumenty a prchalo z města, vojáci Wehrmachtu zostřili své hlídky. Stříleli do výkladních skříní i na obyvatele města. O to neuvěřitelnější je příběh, který se stal u Roudnice. Dvěma Sovětům a jednomu Čechovi se díky lsti a pohotové reakci podařilo odzbrojit celou německou kolonu a zabránit dalšímu krveprolití.

Sehnat ubytování na Silvestra ve Špindlerově mlýně bylo před dvěma lety skoro nemožné už několik měsíců dopředu. Letos je v největším krkonošském lyžařském středisku obsazeno z 80 až 90 procent. Provozovatelé ubytovacích zařízení postrádají hlavně německou klientelu. Na vině není ani tak avizovaná obleva, která má v týdnu přijít, jako spíš protiepidemická nařízení a panující nejistota.

8. května roku 1945 skončila II. světová válka, při které zemřelo zhruba 62 milionů lidí. Právě 8. května dorazila do Hradce Králové americká armáda. O den později se přidala i ta sovětská. Na dobových fotografiích muzea východních Čech si můžete prohlédnout, jak vypadal Hradec Králové od 4. do 9. května roku 1945.

Dnes je to přesně 78 let od vyhlazení osady Ležáky na Chrudimsku. Nacisté ji vypálili a obyvatele vyvraždili. Byla to odplata za to, že tam ukrývali vysílačku parašutistické skupiny, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Vyhlazení osady přežily jen 2 děti. Vladimír Dušek z vedlejší vesnice s kamarádem vše tajně pozoroval.

Dvě nejlidnatější města Královéhradeckého kraje, stotisícový Hradec Králové a třicetitisícový Trutnov, byla před 80 lety rozdílnými světy. Zatímco v Hradci Králové, kde tvořili většinu obyvatel Češi, zavládl v březnu 1939 po okupaci nacistickým Německem strach a pocit rezignace, v průmyslovém Trutnově v Sudetech, který byl tehdy již několik měsíců součástí nacistické říše, tento krok místní Němci spíše vítali.

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.