Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

O čem psaly noviny před jednatřiceti lety? Den po 17. listopadu 1989? Pokud si myslíte, že byl tisk plný demonstrace, jste na omylu. Drbna omrkla některé dobové titulní stránky a nestačila se divit.

Nepalte archívy, svědomí nespálíš. Poroučíme větru, dešti - platí už jen v Bukurešti. Špinavými vlaky k čistým zítřkům. Opusťte paláce, táhněte do práce. Tyto a řadu dalších hesel a vtipných vzkazů nechali studenti a dobrovolníci na papírové zdi, která v prosinci 1989 vznikla spontánně v Hradci Králové.

Komunitní centrum sociálních a poradenských služeb otevřené v září v Jičíně doplní v přilehlém objektu ambulance rehabilitace společnosti REHA Centrum Jičín. Firma bude v nájmu v městském objektu, kde dříve sídlila lékárna. V areálu komunitního centra u autobusového nádraží, které vzniklo přestavbou budovy bývalého sídla KSČ, tak lidé najdou další službu.

Město Jičín dokončilo dva roky trvající přestavbu bývalého okresního sídla KSČ na víceúčelové komunitní centrum sociálních a poradenských služeb. Stavba přišla na více než 58 milionů korun včetně DPH a byla současnou největší investicí sedmnáctitisícového města. Jednotlivé organizace se již do objektu stěhují, práci by v něm měly zahájit v září.

Zemřel předrevoluční generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš. Bylo mu 97 let. Uvedla to televize CNN Prima News, podle které se dnes konal Jakešův pohřeb v pražském motolském krematoriu. Českému rozhlasu Radiožurnálu zprávu o Jakešově úmrtí potvrdil Josef Skála z KSČM. Jakeš se do povědomí zapsal zmateným a místy až bezelstně upřímným projevem z Červeného Hrádku na Plzeňsku z července 1989, jehož nahrávka bavila lidi v tehdejším Československu.

Na paměť doktorky Milady Horákové, je v Hradci Králové pojmenována Základní škola Milady Horákové a také ulice. Stejně tak nese její jméno i ulice ve Dvoře Králové nad Labem. Jak moc se zapsala tato justiční vražda do vnímání a života lidí v Královéhradeckém kraji a zda se objevili jedinci, kteří nesouhlasili nahlas a veřejně s její popravou jsme se ptali historika a proděkana Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Tomáše Hradeckého.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Okresní soud v Hradci Králové podruhé zamítl obnovu řízení ve více než 30 let starém případu disidenta Pavla Wonky, který se týkal údajně křivého obvinění členů KSČ. Okresní prokuratura v Trutnově za to Wonku několik let stíhala, než tehdejší hradecký okresní soud věc v únoru 1988 pro neúčelnost zastavil. Wonka byl tehdy již odsouzen za závažnější činy. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky u soudů snaží očistit bratrovo jméno.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.