Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45.573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců. V Praze byl důstojný hrubý příjem kvůli vyšším nákladům loni na 47.718 korunách. Spočítal to tým odborníků z platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen. Výsledky dnes experti zveřejnili na tiskové konferenci. Minimální mzda byla loni 17.300 korun, průměrná mzda podle statistiků dosáhla 43.341 korun a medián 37.227 korun.

Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

První slevové akce začaly některé kamenné prodejny a e-shopy nabízet už koncem prosince. Obchodníci se chtějí zbavit starého zboží, a tak nechávají ceny klesnout i o mínus 50 procent. Zákazníci si ale musejí dávat pozor na falešné slevy.

Růst cen v Česku v září zrychlil a inflace se zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Meziroční inflace je nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. Podle České národní banky (ČNB) i podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu. Analytici nepředpokládají, že by tempo zdražování přimělo ČNB, aby v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Do jaké míry může za aktuální vysoké ceny válečný konflikt na Ukrajině, existuje skutečně „Babišova drahota“ a co může každý udělat pro to, aby v zimě alespoň částečně ušetřil za energie? Nejen o tom se rozpovídal v prvním díle seriálu Bez servítků hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Ceny bytů neustále rostou a podle ekonomů nemovitosti rozhodně zlevňovat nebudou. V některých lokalitách naopak porostou ještě víc. Jaký je výhled do budoucna, ale i to, jestli dojde na krizi zjišťovala redakce Hradecké Drbny u ekonomů z Katedry ekonomie FIM Univerzity Hradec Králové Ivana Soukala a Lukáše Režného.

Volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se blíží. K volebním urnám vyrazí voliči v pátek 2. a v sobotu 3. října. Hradecká Drbna přináší přehled všech stran, hnutí i koalic, které se ucházejí o židli ve vedení Královéhradeckého kraje. Spolu s ním i prvních pět jmen na jednotlivých kandidátkách.

Koronavirová krize sice zamávala s cenami, ale rozhodně ne zatím u nemovitostí v Královéhradeckém kraji. Podle odborníků ceny padat nebudou, ba naopak. A jak to bude například i chystaným zrušením daně z nabytí nemovitých věcí? Na to se Hradecká Drbna ptala realitního makléře Tomáše Petruně a ekonoma z Univerzity Hradec Králové Ivana Soukala.

Živnostníci jsou nynější nejistotou biti nejvíce ze všech tří skupin firmy-živnostníci-zaměstnanci. Alespoň tak to vidí hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho můžou mimořádná vládní opatření proti šíření koronaviru „položit“ více než deset procent reálně fungujících živnostníků. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.