Hradecké basketbalistky už mají skoro měsíc po konci letošní sezony, a to velice úspěšné! Je tak pravý čas zhodnotit uplynuté měsíce, k čemuž jsme si přizvali jednu z nejproduktivnějších Lvic především v rozhodujícím play off. Klára Marečková tak hodnotí sezónní úspěchy na několika frontách, prozrazuje, jak to bylo ze začátku sezony, ale třeba také to, jaké si holky ze Sokola nejprve dávaly ambice do nakonec úspěšné vyřazovací části!
Kláro, pojďme se ještě vrátit na začátek sezony, do které jste tentokrát nevstupovaly po nějakých změnách v kádru třeba jako velké favoritky na značnější úspěch. Opak se ale stal pravdou!
Teď tedy musím na ten začátek sezony zavzpomínat, protože to je už déle. (zasměje se) On na nás nebyl od začátku v podstatě vyvíjen nějaký tlak, nečekal se asi od nás, jak říkáte dobře, větší úspěch. Sice jsme neměly špatný tým, ale bylo vidět, že to ostatní mají o trochu lépe poskládané. V Hradci jsme se ale semkly, hrály jsme stále lépe a lépe, a to nám hrálo do karet. Ale jak říkám, pomohlo nám, že se od nás třeba nečekala ani medaile z domácí soutěže.
K zisku několika sezonních úspěchů určitě pomohla i skvělá týmová kabina, že?
Přesně tak! Ze začátku sezony to bylo na palubovce i trochu takové oťukávání, abychom opravdu zjistily, kdo jak na tom je. A nevypadalo to vůbec špatně. Navíc k nám potom přišla Péťa Kulichová, která nám hodně pomohla, zejména pod košem. I díky ní šla naše hra zase ještě o hodně nahoru, a když k tomu připočteme tu pozitivní náladu v kabině, tak se nám opravdu dařilo. V kabině se každý baví s každým, nedělají se nějaké skupinky a je tam tak díky tomu neustále fajn nálada.
Tak pojďme probrat ty úspěchy! Nejprve jste ve finále Středoevropské ligy skončily druhé a potom jste dokázaly připsat fantastický a historický úspěch pro klub v podobě vítězství v Českém poháru!
Je to tak, to druhé místo v tom CEWLU (zmiňovaná evropská soutěž, pozn. aut.) nás hodně mrzelo, chtěly jsme to vyhrát. Ale potom jsme si řekly, že musíme dát opět sto procent i do finále Českého poháru. Braly jsme to jako takovou druhou šanci. Popravdě to pro nás bylo vabank, bylo to opravdu padesát na padesát, protože oba týmy měly šance úplně stejné. Takže bych řekla, že jsme měly trochu víc štěstí, proto jsme dokázaly zvítězit, z čehož jsme pochopitelně měly obrovskou radost! Vzpomínám si, že nám v tom zápase pomohla skvělým výkonem a koncovkou hlavně Týna Minarovičová, bez které bychom to určitě nevyhrály.
Byla to velká vzpruha i do následujícího play off ŽBL? Přeci jenom, a teď to rozhodně neberte špatně, psychika v ženských sportech bude rozhodovat asi daleko více než v mužských, že?
Určitě a musím říct, že nám to pochopitelně pomohlo. Potom jsme spíš čekaly, kdo proti nám na začátek play off půjde, jelikož Nymburk, který jsme nakonec dostaly, jsme nechtěly. On ještě ke konci sezony posílil, takže neříkám, že jsme se ho bály, ale viděly jsme naše šance zase o trochu menší. Jenomže jsme dokázaly tu sérii skvěle zvládnout! (usměje se) Jak tam ony měly cizinky, tak se tolik všechny neznaly, což hrálo pro nás a dokázaly jsme je vyřadit.
V boji o postup do finálové série na vás pak čekal v české soutěži nesmírně dlouho neporažený tým a několikanásobný mistr české ženské nejvyšší basketbalové soutěže USK Praha. V jednom zápase, navíc před domácími fanoušky, jste ale předvedly též perfektní výkon!
Namotivovat se na takového soupeře je hodně těžké, protože, jak říkáte, je v podstatě předem dané, kdo třikrát vyhraje a postoupí. Ono je i vidět v některých zápasech, kdy nehrají na sto procent, že do toho pak šlápnou v poslední čtvrtině a jsou schopné udělat třeba dvacet bodů v řadě… Ale v té sérii se nám povedl právě zejména ten druhý zápas, který jsme hrály jediný doma. Chtěly jsme předvést takový výkon hlavně kvůli našim skvělým fanouškům a byly jsme rády, že se to povedlo.
A nakonec jste v sérii o bronz s KP Brno dokázaly otočit sérii z 0:1 na 3:1 a zapsat poslední značný úspěch sezony. O nic jednoduchého se ale rozhodně nejednalo!
To určitě ne, za mě je bronzová medaile v letošní sezoně obrovský úspěch. Celou sezonu bojujete o co nejlepší umístění v tabulce, a tím tedy i o co nejlepší pozici do play off a pak se vám povede vybojovat medaili. To beru, a budu se opakovat, jako úspěšné zakončení sezony. S Brnem to byla taková série víceméně o tom, kdo více vydrží se silami. Také to bylo o dvou otázkách, buď o takové, že budeme my odpočaté po třízápasové sérii s USK, nebo Brno bude po pětizápasové předchozí sérii hodně unaveno, protože nakonec neúspěšně vynaložilo veškeré síly na probojování do finále. Naštěstí to padlo na naši stranu, bylo znát, že máme více sil a dokázaly jsme Brňanky přejet! (rozesměje se)
Takže a už to bylo několikrát zmíněno, letošní sezona tudíž skončila, nebál bych se říci, na jedničku, že?
Ano, byla to pro nás největší odměna, že jsme sezonu mohly ukončit před vlastními fanoušky. Dopadlo to výborně! Sesbíraly jsme letos vlastně barvy všech medailí. (zasměje se) Jsem šťastná, že jsme mohly prožít takovouto sezonu, těžko říci, jestli se to dá příští rok zase překonat. V lize jsme získaly bronzové medaile přímo v den mých narozenin, víc jsem si toho přát tak už asi nemohla! (rozesměje se) Navíc by do příští sezony měl zůstat tým v podstatě stejný, což mě také moc těší a může nám to v dalším ročníku hodně pomoct! Doufám, že budeme minimálně stejně úspěšné.
