pondělí 26. října 2020 Erik

(NE)OBYČEJNÍ: Z taxikáře Krakonošem. Josef Soukup je nejen symbolem Špindlerova Mlýna, ale i Krkonoš

Každý, kdo vyrazil do Špindlerova Mlýna si tu jistě všiml muže s podivnou holí v ruce, plnovousem, kloboukem na hlavě a dlouhým kabátem sahajícím téměř až na zem. Jde o Josefa Soukupa alias Krakonoše. Návštěvníci ho tu potkávají už dlouhých 10 let.

Josef Soukup do tohoto horského prostředí prostě patří. Narodil se v podkrkonošské Jilemnici. Ta je jedním z měst, která si dělá nárok na označení „brána do Krkonoš“.

Pan Soukup působí jakožto Krakonoš ve Špindlerově Mlýně neuvěřitelných 10 let. Najdete ho tu po celý rok. Mezi Jilemnicí a Špindlerovým Mlýnem pendluje každý den.

Než se stal Krakonošem, jezdil i v taxíku

Na přelomu tisíciletí byl Josef Soukup 5 let řidičem taxíku. Podnikání bylo v začátcích a podle něj se tím on, ale i jeho kolegové nemohli moc uživit. „Šel jsem dělat něco jiného. Hoši taxikářský to všechno přeorientovali, počet vozů snížili o třetinu a před 10 lety si ti kluci sakramentský vzpomněli, abych sem šel dělat Krakonoše,“ vzpomíná pan Soukup. A tím začalo jeho nové podnikání.

Krakonoš je podle něj duchovní postava, ne světská. „Není to nijak placené. Jen co dají lidé za fotky. Mamky pochovám, když to jde a chtějí. Je to snad jediné místo na světě, kde se něco takového dělá,“ doplňuje.

Každá práce prý nese svoje úskalí. K této má ale vztah. Hory jsou jeho koníčkem, je tu čistý vzduch a všechny návštěvníky upřímně vítá a moc se na ně těší.

Největší radost má, když může přát maminkám potomka

Nejradostnější okamžiky jsou ty, když mladým lidem popřeje miminko a oni pak přijedou ukázat bříško, jindy už i kočárek. Občas se od maminek prý i docela přiučí. „Oni k tomu Krakonošovi projevují zajímavou důvěru a občas se dozvídám zajímavé věci,“ říká Soukup.

„Mladé lidi upřímně miluji jako svoje děti, svoje vnoučata a chci pro ně to nejlepší. Perfektně to vychází už desátým rokem.“

My z redakce se dozvídáme, že jednou za ním přijela maminka s malým miminkem a jeho tetou. „Byl maličký, hlavičku ještě neuměl držet a zamuchlal se do mých vousů jako ke svému. Pak udělaly pár obrázků. Mamince chvíli trvalo, než ho vymotala. Teta zatím prohlížela fotky a povídá: „Ten je Krakonošův!“ A maminka odvětila: „To taky je, protože když nám ho loni nařídil, tak jsme ho tady také dali dohromady,“ směje se při vyprávění.  

Ne všechny chvíle jsou ale veselé

Nejsmutnější okamžiky jsou pro pana Soukupa ty, když přijedou postižení lidé nebo vídá páry, kterým se nedaří počít miminko a většinou se s tím nedá nic dělat.

„Přeji proto lidem, aby na sebe každý dbal a nevystavoval se zbytečně nebezpečí. Pak se dějí tragédie, které poznamenají člověka do konce života a lékaři jsou bezmocní,“ dodává s posmutnělou tváří.

Potkává tu návštěvníky z celého světa

Na otázku s kolika lidmi se již vyfotil, odpověděl pan Soukup poměrně rychle. ,,Odhaduji, že pod kabátem mám ročně 2 tisíce lidí. Za 10 let jich bylo už přibližně 20 tisíc. Na rukou jsem za tu dobu zvedl už téměř 6 tisíc lidí z celého světa.“ Šlo o návštěvníky z Kambodži, Floridy, Austrálie, ale i z Nového Zélandu. Fotky si s ním zatoužily udělat i české celebrity.

Ohodnoť článek

Štítky Josef Soukup, Krakonoš, taxi, Špindlerův Mlýn, Krkonoše

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.