Jana Flechtnerová je rodačkou z Opočna, kde bydlela do svých pětadvaceti let. Poté se přestěhovala do Kutné Hory. Za prací jezdí do Hradce Králové a všude kam vyrazí, je jí plno. Její handicap jí nebrání v tom, aby brala život s humorem nebo v tom, aby skákala tandem z letadla. Vyzařuje z ní energie, dobrá nálada a pohoda. Nejen tím, čím vším si prošla, je (ne)obyčejná.

Co nás čeká poté, co se alespoň dílčím způsobem vypořádáme s koronavirem? Bude to krize, nebo růst? Názory ekonomů se liší, pohledem personálních oddělení je zatím důvod k optimismu.

Chtěl Jan Hamáček prodat zájmy naší země za dávky neověřené vakcíny a kousek diplomatické slávy? Tento problém už několik dní zaměstnává česká média a politiky ze všech stran. Pokud by se podezření potvrdilo, je zřejmé, že by Hamáček měl politiku rychle a nadobro opustit. Rozhodně dřív, než to za něj udělají v říjnu voliči.

Během posledního roku se téma školství a učitelské profese probíralo v médiích a na různých fórech vzhledem k pandemii Covidu-19 mnohem častěji než obvykle. Zavřené školy a přechod na distanční výuku totiž pochopitelně poznamenaly mnoho rodin. Nemělo by to však zakrýt skutečnost, že se na poli vzdělaností politiky objevila i řada dalších událostí a témat, které vyvolaly vášnivé debaty: Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, novela zákona o pedagogických pracovnících, revize rámcových vzdělávacích plánů, reforma přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele.

Prezidentův projev vyvolal podle očekávání vlnu kritiky a nesouhlasu. Po týdnu zarputilého mlčení vystoupil v krotkém prostředí TV Prima a tím, co řekl, vlastně popřel sám sebe.

Ondřej Moravčík je původem z Nového Bydžova. Už pár let bydlí v Hradci Králové, ale v současné době jezdí za prací do Prahy. Tak trochu jeho snem bylo dělat u policie. Rozhodně ale nečekal, že se z něj jednoho dne stane tiskový mluvčí Policejního prezidia České republiky. I proto je tento měsíc Ondřej Moravčík naším (ne)obyčejným.

Pohled na dění v české vládě rozhodně není příjemná podívaná. Kritika za většinu jejích rozhodnutí padá ze všech stran. Pouhý výčet všech průšvihů a krajně podezřelých rozhodnutí by sám zabral místo na několik článků. A s příchodem pandemie, kdy vláda začala ovlivňovat náš život doslova na každém kroku, jsme to pocítili tvrdě a bolestivě úplně všichni.

Milé poslankyně, milí poslanci. Vzpomínáte? „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Tato slova přednesl/a každý/á z vás po vašem zvolení na první schůzi poslanecké sněmovny.

Málokdo může říct, že má své místo v Česko-Slovenské filmové databázi a je o něm zmínka i ve Wikipedii. To se poštěstilo sportovci a vysokoškolskému učiteli z Hradce Králové Davidovi Chaloupskému. Pod dohledem kamer absolvoval psychicky i fyzicky náročný pobyt na Robinsonově ostrově. Trval čtyřiačtyřicet dní a během nich zhubl deset kilogramů. Dvou a půl milionová výhra mu v této soutěži tehdy unikla jen těsně.

Dny Andreje Babiše a jeho Hnutí ANO zdaleka nejsou sečteny, jak by se někomu mohlo zdát na základě nedávno zveřejněného volebního modelu od společnosti Kantar. Podle jeho průzkumu by teď volby vyhrála koalice Pirátů a STAN se ziskem 34 procent a teprve za nimi by na druhém místě bylo až Babišovo ANO s 22 procenty. Volby jsou ale až v říjnu a paměť českého voliče je velmi krátká. Tentokrát by ale neměl zapomenout nejen na to, co se dělo a stále ještě děje v době koronavirové pandemie.