Pandemie koronaviru se dotýká nás všech, ať jsme zdraví nebo nemocní. Covid-19 se čím dál více odráží na duševním zdraví populace. Český výzkum přináší překvapivé výsledky.
Nová studie Národního ústavu pro duševní zdraví porovnává prodej léků v období pandemie a před ní. A výsledky jsou velmi překvapivé. Zatímco nárůst prodeje antidepresiv je „jen“ 25 %, u antipsychotik je to 50 %. Naopak prodej léků na úzkost nečekaně klesl.
„Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován 50% nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ popisuje Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT.
Nečekané výsledky ale průzkum přinesl v porovnání prodeje léků na úzkost. Na jaře byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10-15 % a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 % oproti stejnému období roku 2019.
„Za nejpravděpodobnější považuji vysvětlení, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tedy epidemie mohla stav úzkostných nemocných zlepšit, protože místo užívání léků jednoduše šili roušky, sháněli dezinfekci a soustředili se na dodržování hygienických opatření. Také mohlo mít vliv to, že nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat,“ vysvětluje Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ.
Duševní zdraví populace neovlivňuje pouze strach z koronaviru, ale také související restriktivní omezení. Podle Národního ústavu duševního zdraví došlo k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro riziko sebevraždy. To bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 trojnásobek.
Po dobu nouzového stavu jsou silně přetížené linky důvěry a krizové linky. Kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení se vysoký počet lidí vůbec nedovolá. Další důležitou službou je krizový online chat, například v kontextu domácího násilí, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.
Foto Pixabay
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
