Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.
S tím, jak konkrétně bydlí, je v průměru zcela spokojený každý pátý Čech (20, 4 %). Největší spokojenost s bydlením panuje na Liberecku, kde téměř třetina respondentů odpověděla, že je zcela spokojena (27,5 %), následované Ústeckem (25,3 %) a středními Čechami (24,6 %). Nejspokojenější jsou pak lidé žijící v obcích do 1 000 obyvatel, 29 % z nich. V hlavním městě je s bydlením zcela spokojených lidí nejméně, pouze 15 % Pražanů. ”Do jisté míry je to dáno tím, že se kvůli narůstajícím cenám musí lidé v hlavním městě smiřovat s velkou řadou kompromisů a nenaplňují tak své představy o vysněném bydlení. Právě v Praze ceny rostou nejvýrazněji – cena za metr čtvereční již přesáhla stotisícovou hranici – a dosáhnout na hypotéku je zde i přes vyšší průměrné platy paradoxně nejkomplikovanější,” podotýká David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.
V hlavním městě je největší podíl těch, kteří žijí sami (16, 9 %). Jen s partnerem nebo partnerkou žijí nejčastěji lidé z Libereckého kraje (42, 5 %), domácnosti složené z dospělých a dětí pak nejčastěji najdeme na Vysočině (43.8 %). U svých rodičů žijí lidé nejčastěji z Moravskoslezského kraje (23,9 %). “I v tomto případě hrají svou roli narůstající náklady na bydlení, které mladým lidem zhoršují možnosti vlastního bydlení. To se projevuje jak déletrvajícím dočasným soužitím, tak tím dlouhodobým – poslední dobou si všímáme narůstající poptávky po dvougeneračním bydlení,” doplňuje David Mecl. Spolubydlení, které patří mezi další přechodné způsoby bydlení, je pak z celé republiky nejrozšířenější v Pardubickém kraji (3.8 %).
Nejméně vydají za bydlení v Pardubickém kraji, kde se s náklady za bydlení včetně energií do 6 tisíc korun měsíčně vejde téměř polovina obyvatel (46,2 %). O něco více pak platí lidé žijící v Karlovarském kraji, kde více jak třetina (34,5 %) dá za bydlení 8 tisíc korun měsíčně a pětina (20,7 %) pak až 10 tisíc korun měsíčně. Nejvíce stojí střecha nad hlavou Pražany, kde téměř desetina obyvatel hlavního města dá za bydlení až 20 tisíc korun měsíčně. Kolem 12 tisíc korun se pak pohybují náklady také na Vysočině nebo Královéhradecku (14,6 %).
Vlastní bydlení je obecně nejdůležitější pro pro lidi v obcích pod 1 000 obyvatel, konkrétně pro 72 %. Z hlediska jednotlivých regionů po nákupu vlastní nemovitosti nejvíce touží lidé v Jihomoravském kraji (73 %). V nejkratším časovém horizontu, do jednoho roku, si vlastní byt nebo dům chtějí pořídit na Liberecku – 30 % z těch, kdo plánují bydlení ve vlastním. Po pořízení nemovitosti do osobního vlastnictví naopak příliš netouží v Olomouckém kraji, kde se tak vyjádřila téměř polovina respondentů (48 %) – převažujícím důvodem je nedostatek finančních prostředků.