1. květen byl v éře komunismu jedním z nejviditelnějších svátků roku. Města zaplňovaly organizované průvody, do kterých byli často zapojováni zaměstnanci, školy i podniky, a účast na oslavách se brala jako samozřejmost. Dnešní volný den má přitom kořeny už v roce 1886, kdy v Chicagu vypukla dělnická stávka, která se stala symbolem boje za osmihodinovou pracovní dobu a odstartovala vznik mezinárodního Svátku práce.
Svátek práce vznikl jako připomínka událostí, které se odehrály v roce 1886 v americkém Chicagu. Právě 1. května tehdy proběhla celodenní stávka vyhlášená odbory a anarchisty. Do protestu se zapojilo přibližně 300 tisíc dělníků, kteří požadovali zavedení osmihodinové pracovní doby bez snížení mzdy.
O několik dní později se situace vyhrotila. 3. května došlo při střetu demonstrantů s policií k násilí a padly první oběti. O den později, na náměstí Haymarket Square, vybuchla bomba. Následovaly zatýkání a soudy, při kterých byli bez prokázaných důkazů odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fischer, George Engel a Louis Lingg. Čtyři z nich byli popraveni, jeden spáchal sebevraždu.
Právě tyto události se staly symbolem boje za práva pracujících.
Už v roce 1889 rozhodla Druhá internacionála, že 1. květen se stane mezinárodním Svátkem práce. O rok později se poprvé slavil i v českých zemích – konkrétně na Střeleckém ostrově v Praze.
Spisovatel Jan Neruda tehdy popsal atmosféru oslav jako silnou a soustředěnou, kdy bylo cítit, že dělnické hnutí získává hlas i sebevědomí.
Ve Spojených státech se ale svátek slaví jinak. Labor Day připadá na první pondělí v září, nikoli na 1. května.
Po roce 1919 se Svátek práce stal v Československu dnem pracovního klidu. V roce 1925 byl oficiálně zakotven mezi státní svátky a jeho význam se postupně upevňoval.
Po druhé světové válce dostal 1. máj v socialistickém Československu výrazně jinou podobu. Města zaplňovaly masové průvody, do nichž byli zapojováni zaměstnanci podniků, škol i organizací. Účast na oslavách bývala často nepsaně povinná a sledovala se docházka. Průvody mívaly alegorické vozy, transparenty a mávátka a končily před tribunami s představiteli moci.
Podobný tlak na účast se objevoval i v jiných zemích. Například v Berlíně v roce 1933 byli lidé podle dobových svědectví kontrolováni, zda se průvodů účastní, a jejich jména se ověřovala na seznamech.
Po roce 1989 se podoba Svátku práce v Česku výrazně proměnila. Průvody ztratily povinný charakter a 1. květen se stal především dnem volna.
Dnes má 1. máj dvě roviny. Pro část lidí zůstává připomínkou historického boje za pracovní práva. Pro většinu je to ale spíš jarní svátek, který je v Česku tradičně spojený i s oslavou lásky a nezbytným políbením pod rozkvetlým stromem.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?