Rodiče mění dětem adresy, aby je dostali na vybranou školu. Přijímání prvňáčků komplikovala zápisová turistika

„Chci, aby dcera chodila na Úprkovku, je to škola s perfektní pověstí, ve kterou máme důvěru. Ano, vím, že to není ideální, ale pokud jsem chtěla, aby nás vzali, neměla jsem jinou možnost než dceři přehlásit trvalé bydliště k příbuzným. Jako nespádová by totiž neměla šanci se na školu dostat,“ přiznává jedna z maminek, jejíž jméno redakce zná, ale nebude ho zveřejňovat.

Právě ZŠ Úprkova byla jednou ze tří škol, ve kterých se muselo o místa losovat. Dále se losovalo také na Základní škole Jiráskovo náměstí a ve Svobodných Dvorech, kde zůstalo šest dětí pod čarou, přestože mají ve Svobodných Dvorech trvalé bydliště. Magistrát už ale zahájil kroky k navýšení kapacity, aby v září mohly všechny děti nastoupit.

Podle magistrátu však vysoký zájem o konkrétní školu automaticky neznamená vyšší kvalitu výuky.

„Rozdíly v zájmu rodičů jsou dané hlavně demografickým vývojem konkrétní lokality, bytovou výstavbou, komunitní vazbou, velikostí školy a také snahou se dostat na ‚vyvolenou‘ školu,“ řekla redakci mluvčí magistrátu Kateřina Rohlíčková.

Je to problém

Přednost při zápisu mají ze zákona děti ze spádové oblasti. Právě proto se města potýkají se zápisovou turistikou. „Je to problém, který má bohužel dopad na fungování školské sítě. Pokud se někteří rodiče snaží zvýšit šanci na přijetí změnou adresy nebo paralelními přihláškami, dochází k umělému navyšování počtu spádových dětí, losování i mezi místními dětmi, řetězovému přetížení dalších škol a komplikacím při plánování kapacit,“ říká mluvčí.

Možnosti města jsou ale omezené. „Škola ani město nemohou posuzovat skutečné bydliště dítěte. Musí vycházet z údajů v registru obyvatel,“ vysvětluje Kateřina Rohlíčková.

Největší problémy se zápisovou turistikou má však hlavní město. Magazín Heroine uvádí příklad, kdy rodiče změnili dítěti trvalý pobyt do kostela, jen aby se dostalo na ZŠ Londýnskou, vyhlášenou alternativní státní školu na pražských Vinohradech.