Menší ochrana žijících vlků? Obrovský krok zpátky, varuje spolek pro jeho ochranu

Podle ministerstva patří pytláctví mezi největší hrozby pro přežití vlků. Právě v této souvislosti ekologové varují, že oslabení ochrany by v praxi mohlo pytlákům naopak nahrávat. Pokud by vlk spadl do nižší kategorie, bylo by za trestný čin považováno až usmrcení více než 25 jedinců. V současnosti je trestné zabití jediného vlka.

„Takový krok by fakticky pomohl pytlákům. Oslabil by postih za nelegální odstřel a ohrozil důvěru veřejnosti v účinnost ochrany přírody,“ napsal Hradecké Drbně koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller.

Ekologové zároveň upozorňují, že k rozhodnutí chyběla odborná debata. Ministerstvo ani Agentura ochrany přírody a krajiny změnu dostatečně nekonzultovaly s experty, a to ani v rámci vlastních poradních skupin. Zarážející je podle nich i to, že vlk by se ocitl ve stejné kategorii jako veverka obecná, zatímco ostatní chráněné šelmy či bobr mají vyšší stupeň ochrany.

Současná legislativa přitom podle Hnutí DUHA umožňuje rychlé zásahy v krizových situacích, například při útocích na hospodářská zvířata. Problémem není vysoká úroveň ochrany, ale složitý průnik zákonů, protože vlk je zároveň vedeni jako zvěř.

Hnutí DUHA proto vyzývá ministerstvo, aby místo snižování ochrany pokračovalo v podpoře chovatelů a ve zlepšování funkčních opatření, která pomáhají předcházet konfliktům mezi vlky a lidmi.

V Krkonoších žije zhruba desítka vlků

V Krkonošském národním parku (KRNAP) žije do deseti vlků, kteří obývají dvě až tři vlčí teritoria. Vlci se pohybují po obou stranách hranice. Po loňském vyvedení vlčat na východě Krkonoš mají správci parku letos důkazy o úspěšném rozmnožování na západě hor. 

"Od roku 2015 evidujeme jeho pozorování, v posledních třech letech můžeme hovořit o tom, že vlk v Krkonoších opět našel svůj domov," řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Na území KRNAP lze podle něj očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. "Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu," řekl mluvčí.

V Krkonoších letos zaznamenali tři desítky útoků vlků na hospodářská zvířata. "Potvrzuje to publikovaná fakta, že chovaná zvířata jsou jen mizivým zlomkem na vlčím jídelníčku. Naopak se potvrzuje, že v případě Krkonoš všechny škody souvisí s nekvalitním zabezpečením pastvin. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy," řekl Drahný.

Správci parku také díky fotopastem mají více důkazů o tom, že někteří návštěvníci hor nerespektují režim klidových území. V klidovém území se smí chodit jen po značených cestách. Lidé se tak často nevědomky pohybují v jádru vlčích teritorií. "Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při zcela výjimečném setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor," uvedl mluvčí.

Turistům i místním doporučuje, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. "Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy," sdělil Drahný.