V Archeoparku pravěku Všestary na Hradecku vzniká replika neolitické studny

Pozůstatky studny staré více než 7000 let objevili archeologové v Ostrově v Pardubickém kraji před sedmi lety. Podle nich jde o nejstarší dřevěnou studnu v Česku a nejstarší dendrochronologicky datovanou archeologickou dřevěnou konstrukci v Evropě.

"Neolitická studna z Ostrova je jedním z nejdůležitějších objevů poslední doby. Proto jsme se rozhodli na chystané výstavě návštěvníkům představit jak originální díly studny, tak kompletní repliku celé konstrukce. Tu vytvářejí experimentální archeologové pod vedením Radomíra Tichého," sdělil ředitel VMP Tomáš Libánek.

Práce na replice studny přinesla nová zjištění. Archeologové mohou prakticky ověřovat původní řemeslnou dovednost, stejně tak jako metody i způsob uvažování neolitických stavitelů.

"Stavba studny je výzva, která umožnila testovat repliky kamenných broušených seker na konkrétním výrobku. Skládáme výrobní řetězec, který výstava prozradí, a to od pokácení stromu, až po zkompletování studny," sdělil ředitel Archeoparku pravěku Všestary Radomír Tichý z katedry archeologie Univerzity v Hradci Králové. Teoretická část, která obnášela studium výrobních postupů na originálních dílech studny, začala loni na podzim a praktická část trvá od zimy. Práce na replice studny jsou podle Tichého hotové asi ze tří čtvrtin.

Přestože řadu údajů poskytly přírodovědné metody, všestarští archeologové museli najít konkrétní postupy, jak dřevo štípat a jakými konkrétními nástroji ho opracovávat. "Originální pozůstatky byly k tomu zásadní a opakovaně jsme se k nim vraceli," dodal Tichý.

Dřevěné roubení studny objevili archeologové v létě 2018 při výzkumu na stavbě D35 u obce Ostrov ve výkopu o hloubce téměř tří metrů. Konstrukci tvořily čtyři dubové rohové kůly se dvěma na sebe kolmými vysekanými žlábky, do nichž stavitelé zasouvali dřevěné desky. Na dvou kůlech se dochovaly zářezy dokládající transport nebo stažení konstrukce pomocí lan a na obvodových prknech je řada pracovních stop po kamenných nástrojích.

Vědci zjistili, že dřevo na kůly bylo pokáceno v zimě roku 5259 před naším letopočtem nebo na jaře roku 5258 před naším letopočtem. "Desky jsou minimálně o tři roky mladší. Studnu využívali nositelé kultury s lineární keramikou, lidé, které známe jako první usedlé zemědělce," řekl Tomáš Zavoral z archeologického oddělení VMP. Na výstavě, která bude v pardubickém zámku, se podílí kromě muzea i Archeologické centrum Olomouc, společnosti Archaia, Eurovia a Prospecto.

ku hj