Víte, komu se přezdívá „bombočuch“, „požárnice“ nebo „drogař“? Napovíme vám, že všechny tyhle specialisty najdete u policie. Jsou to přezdívky služebních psů odvozené na základě jejich pracovního zaměření. Dnes jsme si povídali o nenahraditelných schopnostech služebních psů s královéhradeckým psovodem Michalem Zárubou.
Proč jste se rozhodl pro práci u Policie České republiky?
Od dětství jsem vzhlížel k mužům a ženám v policejních uniformách, které jsem jako malý kluk vídal v televizních filmech a seriálech. Hlavním důvodem byl však fakt, že jsem chtěl vždy nějak pomáhat lidem. Proto jsem v době mého dospívání a následně při ukončování střední školy začal hodně vážně přemýšlet o práci u IZS. Policie nakonec vyhrála, a to jsem ještě ani pořádně netušil, jak je tato práce různorodá, barvitá a samozřejmě i náročná.
Věděl jste, že se budete věnovat služební kynologii?
V době, kdy jsem procházel přijímacím řízením, jsem ještě netušil, že bych mohl být právě psovodem. Tato myšlenka se mi však v hlavě neodbytně zrodila už na vojně, kde jsem působil v rámci roty i se strážními psy. Svého čtyřnohého parťáka jsem si převzal asi po roce působení na obvodě, jmenoval se Erko, jeho služební číslo bylo 4225 a nikdy na něho nezapomenu.
Jak probíhá výcvik psa? Máte u Policie České republiky sjednocené povely?
Služební pes vám může být přidělen, můžete si ho vybrat v chovné stanici Policie České republiky a nebo i v civilním sektoru. Takové zvíře však musí být psychicky vyrovnané a fyzicky v naprostém pořádku. Nesmí být bázlivý, ale ani agresivní. A rovněž dle mého názoru mezi vámi a jím musí přeskočit pomyslná jiskra. Nejintenzivněji probíhá výcvik cca v prvních 2 letech věku zvířete, kdy se neustále učí nové věci. Musí být totiž dokonale připraven, aby to fungovalo i v těch nejtěžších a nejvyhrocenějších situacích. Výcvik je postupný, probíhá po malých, ale důsledných částech. Jinak se dá říci, že výcvik takového psa trvá po celý jeho služební život.
Většina užívaných povelů je v kynologii, ať už služební nebo civilní, jednotná. Každý psovod si je však může i modifikovat pro své potřeby. Třeba já při vyhledávání osob povel volím podle toho, kdo je hledán. Standardní povel je “revír”, a to v případě, kdy předpokladem je, že tato osoba může být agresivní a nebezpečná a pes v tomto případě musí být ostražitý. V druhém případě je to můj vlastní povel “hledej človíčka” využívaný v situacích, kdy pátráme po pohřešované osobě. Ta naopak potřebuje naši pomoc a jakákoli agrese psa vůči ní je naprosto nežádoucí.
Jaké psy jste během služby u policie vycvičil? Co musí umět?
U policie máme služební psy na vyhledání akcelerantů na místě požářiště, výbušnin, ostatků lidských těl, zbraní a pod. Tento výcvik je obdobný tomu na vyhledání drog. Policie České republiky v současné době nejvíce využívá plemena jako je německý a belgických ovčák, můžete u nás však potkat i labradorské retrievery nebo třeba border colie. Já jsem pracoval u policie zatím s 10 psy - 3 belgickými ovčáky, 1 dobrmanem, 5 německými ovčáky a 1 Jack Russel teriérem.
Většina mých služebních psů byli psi cvičeni pro účely všestranné služební kynologie, jejich úkolem je ochrana života a zdraví osob, majetku, vyhledávání předmětů obsahujících molekuly lidského pachu, vyhledávání vystřelených nábojnic, vyhledávání ukrytých pachatelů trestné činnosti a rovněž také pátrání po osobách pohřešovaných. No a v neposlední řadě je to vyhledání pachové stopy na místě činu či v jeho okolí a její sledování do míst, kam pachatel unikl. Mým služebním psem na vyhledávání drog je australský Jack Russel terier. Slouží krátce, ale už má za sebou úspěšné realizace. Tito specialisté jsou využívání většinou při součinnosti s kriminální policií.
Byl nějaký pes výjimečný?
Každý pes je výjimečný a jedinečný, stejně tak jako každý člověk. Pamatuji si všechny, kteří stáli při službě u policie po mém boku. Bylo by v mých očích urážkou vůči nim, vyzdvihovat jen jednoho, tak to zkusím trochu obecněji. Můj první služební pes německý ovčák Erko, byl obrovskou osobností, která mne provedla začátky kynologie. S Poluxem jsme zase zažili obrovské množství situací - zadržení asi 17 pachatelů, vypátrání pohřešovaných osob, ostrá pokousání, ale i záchranu života. Krom toho všeho jsme spolu byli neuvěřitelně propojeni. Možná i proto jsme spolu zkusili něco, pro nás oba úplně nového, a to byla Poluxova příprava na zákroky proti nebezpečným pachatelům pro využití i v extrémních situacích, jakými může být i útok aktivního střelce. Další obrovskou osobností a pro mne naprosto srdeční záležitostí je Rusty. Je to v současné době osmiletý “maliňák”, kterého jsem si přivezl jako své první štěně. Jak jsem mluvil dříve o napojení psovoda na psa, tak to mezi námi funguje úplně neuvěřitelně. Výjimečný je pro mne zcela určitě i můj drogař Fox. Je to Jack Russel teriér mé nejstarší dcery, která mi ho svěřuje pro boj s narkomany a dealery.
Byla nějaká akce, která se vám vryla do paměti?
Bylo by jich hodně, na které by se dalo zavzpomínat, ale určitě nikdy nezapomenu na to, když Polux v zasněžených Krkonoších po vypracování sedmikilometrové pachové stopy v těžkém a kopcovitém terénu nalezl muže, který chtěl spáchat sebevraždu. Také nezapomenu nikdy na Rustyho zákrok proti pachateli krádeže vloupáním, jehož nalezl, označil a následně i blokoval do jeho zadržení policisty.
Jak probíhá váš společný pracovní den?
To se nedá úplně specifikovat. Každý pracovní den je úplně jiný. Někdy to je běžný výcvik, někdy výcvik s dalšími kolegy, někdy výcvik pořádkové jednotky, ale většinou držíme tzv. výjezd. To znamená, že jsme já i Rusty připraveni kdykoli a okamžitě vyjet na pomoc našim kolegům. Ať už je to hledání osob, věcí, sledování pachové stopy, nebo pomoc při zákroku proti agresivním lidem. Ani návratem domů však práce nekončí, neboť lumpové nikdy nespí. I doma jsou tak psovodi 24 hodin nonstop k dispozici na telefonu, kdyby kolegové, nebo někdo jiný potřebovali naši pomoc.
