Podpora soukromého sektoru zasaženému koronavirovou krizí by měla být masivnější, míní politolog z Univerzity Hradec Králové

Vše bude záležet na tom, jak celá situace kolem pandemie koronaviru dopadne. „ Zatím můžeme pozorovat, že v diskusích ohledně vládních kroků a opatření jsou lidé rozdělení často podle svých předcházejících preferencí a sympatií, čili ti, kteří měli větší důvěru ve vládu již před pandemií, mají tendenci hodnotit přijatá opatření více positivně než ti, kteří před tím stranili dnes opozičním subjektům,“ říká Stanislav Myšička z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Pokud se ale podle něj pandemie nijak zásadně nevymkne současnému zvládání situace, nedá se předpokládat, že bude dopad pandemie na politickou scénu zcela zásadní.

Současné kroky vlády, co se týče opatření, se podle Myšičky ukázaly jako poměrně účinné. A to především v porovnání se státy, které se spuštěním přísnějších opatření vyčkávali. „Na druhou stranu si myslím, že změna v organizaci výuky a zkoušení ve školách mohly být již dříve. Také jsem toho názoru, že státní podpora soukromému sektoru zasaženému koronavirovou krizí by měla být masivnější,“ doplňuje Myšička.

 Co se týče vystupování prezidenta Miloše Zemana na veřejnosti, není si jistý, jestli je role prezidena v současné krizi tak zásadní. „Samozřejmě by mohl být více "vidět" a dodávat národu odvahy a morální vzpruhy, ale řešení krize okolo koronaviru je do velké míry záležitostí expertních rozhodnutí vlády,“ zakončuje Myšička.