První porevoluční primátor stotisícového Hradce Králové Martin Dvořák považuje vývoj v ČR za posledních 30 let za pozitivní. I když vnímá působení některých současných politiků jako možné riziko pro demokracii, směřování země ho naplňuje nadějí. Práce diplomata v různých koutech světa od Balkánu přes Ameriku až po Blízký východ mu dala možnost nahlédnout na Česko s odstupem, řekl v rozhovoru s ČTK.
"Měřeno světovou realitou dnešních dní si Češi nevedou vůbec špatně. To ale neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech. O demokracii je potřeba neustále bojovat, protože u nás i kdekoli jinde je stále ohrožena těmi, kterým překáží v realizaci jejich plánů a záměrů," řekl ČTK dvaašedesátiletý Dvořák.
Za největší současné nebezpečí pro demokratické země považuje růst populismu. "I u nás stále fungují slibovači jednoduchých řešení, ti, co nám nabízejí ochranu před nebezpečím, které třeba ani neexistuje, jen když jim dáme dostatek moci a zřekneme se svých práv a svobod. Masaryk říkal, že potřebujeme zažít alespoň 50 let demokracie, abychom se v ní naučili žít. Máme na to tedy ještě 20 let, věřím, že tentokrát to vyjde," řekl.
Mnohé problémy, které ve společnosti přetrvávají, podle Dvořáka pramení z toho, že hodně lidí na přelomu let 1989/1990 mělo od budoucnosti v demokracii přehnaná očekávání. "Po 40 letech bolševické masáže nemohla být očekávání nikoho z nás realistická. Nebylo by mě třeba určitě napadlo, že po 30 letech budeme mít stále v parlamentu komunisty. Ale to základní, co jsem tenkrát čekal a přál si, to se určitě naplnilo. Máme svobodu, demokracii a rozhodujeme se sami za sebe. Patříme na Západ, jsme členy EU a NATO," řekl Dvořák.
Primátorem Hradce Králové byl v letech 1990 až 1998 a působení v čele města považuje za jedno z nejkrásnějších období života. "Mohl jsem se osobně podílet na obnově města, které nepřestalo být krásné. Denodenně odněkud vypadl nějaký kostlivec, cosi, co bylo potřeba urychleně napravit, protože se o to čtyři dekády nikdo pořádně nestaral," řekl Dvořák.
První roky na radnici přirovnal k činnosti krizového manažera, což se mu později hodilo na Balkáně či v Iráku. "Téměř na nic nebyla rutinní pravidla, všechno se muselo vymýšlet a hledat pro to nástroje," řekl k působení na radnici. Atmosféru v tehdejším zastupitelstvu označil za nebývale tvůrčí, kdy šlo většině, bez ohledu na partijní příslušnost, o to, aby se věci hýbaly kupředu.
"Cílem bylo najít nejlepší řešení, a nikoli najít způsob, jak někomu jinému namydlit schody nebo si urvat něco pro svoji firmu či svoje spolustraníky. To bohužel postupně v dalších obdobích mizelo," řekl Dvořák.
Na přelomu tisíciletí Dvořák působil v misi OSN při poválečné obnově Kosova /UNMIK/. V roce 2003 přesídlil do Iráku, kde byl politickým poradcem při sestavování dočasných místních vlád. Od roku 2005 pracoval na ekonomickém oddělení české ambasády ve Washingtonu, po dvou letech se stal vedoucím oddělení.
V září 2012 začal působit jako český generální konzul v New Yorku a od září 2017 je velvyslancem v Kuvajtu. "Troufnu si říci, že jsem získal nadhled. To, co tady doma vypadá jako velké drama a malér, se při pohledu přes oceán jeví jako méně důležité. Češi mají přes všechna svá zaškobrtnutí stále ještě po celém světě velmi dobré jméno, snad všude nás mají rádi a jsme jim sympatičtí. I tuhle kvalitu si člověk uvědomí, až když vytáhne paty za Rozvadov nebo Břeclav," dodal.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
