Česko od pondělí předsedá Visegrádské čtyřce a slibuje si od toho také společná vyjednávání v rámci EU. Jak to ale vlastně obyvatelé V4 s Unií mají? Data ukazují, že občané Visegrádské čtyřky mají rozdílné pohledy na to, co pro ně Evropská unie představuje. Liší se i důvěra, kterou Češi, Maďaři, Poláci a Slováci k EU mají – nejmenší je dlouhodobě právě v Česku.
„Se začínajícím předsednictvím ČR Visegrádské skupině stále častěji slýcháme zažitou představu, že V4 je nějaký homogenní celek, který lobbuje v EU za zájmy, které jsou pro všechny čtyři země z podstaty společné. Data ale ukazují, že názory obyvatel střední Evropy se velmi liší. Navíc schopnost Visegrádu něco v Unii prosadit dlouhodobě klesá,“ upozorňuje bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a zakladatel projektu Moje Evropa Tomáš Prouza.
Analýza, kterou pro projekt Moje Evropa zpracovala agentura Median, ukazuje, že důvěra v Evropskou unii je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi V4 nejnižší. „Ve srovnání s ostatními zeměmi V4 je pro Českou republiku typická nedůvěra v EU u starších věkových skupin a postoj k EU je také výrazněji stratifikován dle vzdělání,“ upozorňuje analýza.
Po roce 2008 významně vzrostla důvěra v EU na Slovensku (v roce 2009 Slováci přešli na euro). Od roku 2010 pak důvěra v EU klesala ve všech zemích V4, nejsilněji ale znovu v České republice. Od roku 2017 potom můžeme sledovat postupný nárůst důvěry v EU, důvěra v Česku však nadále zůstává nejnižší.
Ve srovnání s Poláky, Maďary a Slováky navíc Češi hodnotí EU méně pozitivně. Oproti ostatním zemím V4 si ji více asociují s negativními jevy jako je byrokracie, plýtvání penězi nebo nedostatečná ochrana hranic.
Byrokracie a plýtvání penězi se řadí mezi první tři české asociace, u ostatních zemí V4 se přitom nevyskytuje. Slovákům se vybaví například svoboda pohybu, mír a euro; Polákům svoboda, mír a demokracie; Maďarům kulturní rozmanitost, demokracie a na třetím místě nedostatečná ochrana hranic. Pro Českou republiku je navíc typická, ve srovnání se zeměmi V4, spíše nižší informovanost o tom, jakým způsobem funguje Evropská unie. Nejvyšší znalosti o fungování EU mají lidé v Polsku a na Slovensku.
„Jakkoli poslední dobou sledujeme, že se obraz EU v Česku zlepšuje, i ve srovnání s V4 je historicky silně poškozený. Tím, že se například byrokratická zátěž zmiňuje ze zemí V4 nejčastěji v Česku navíc vidíme, že tu EU doplácí na české politiky, kteří se na Unii často a rádi vymlouvají. Papírování si často způsobujeme sami. I ne zcela průhledné financování, které se Čechům u EU vybaví, leží na straně České republiky, nikoli Unie samotné,“ uzavírá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Analýza byla pro projekt Moje Evropa zpracována agenturou Median a experty Danielem Prokopem, Tomášem Dvořákem a Leou Michalovou. Zdrojem dat bylo více průzkumů z dat Eurobarometeru a CVVM od roku 2006 do konce roku 2018.
