V Hradci Králové se rozšiřují protipovodňová opatření. Ochrání Kukleny i Pouchov

„Město Hradec Králové má povodňový plán, který slouží povodňové komisi při povodních a zohledňuje stávající protipovodňová opatření, která jsou zachycena v současném platném územním plánu. Nová koncepce je už pak zahrnuta v připravovaném územním plánu,“ řekla mluvčí radnice Kateřina Šmídová.

Právě odbor životního prostředí v Hradci Králové vydal vyhlášku, která z Kuklen defakto udělala záplavové území. Jisté riziko zde nese takzvaná Chaloupská svodnice, která vede z Charbuzic kolem Svobodných Dvorů přes Kukleny až do Labského náhonu.

Samotný nápad na vybudování protipovodňových valů vznikl hned tři roky po vydání vyhlášky. V roce 2013 si nechalo Povodí Labe zpracovat takzvanou odtokovou studii. Tento dokument měl za úkol zjistit, jak nejlépe ochránit budoucí lokalitu Nová Zelená.

„Cílem je soustředit povodňové průtoky, které přetékají přes silnici I/11 a tečou přes pole do vodoteče jižně od Chaloupské svodnice. Realizací opatření a soustředěním průtoků do koryta Chaloupské svodnice dojde k ochraně zástavby podél vodoteče a odstraní z prostoru zástavby lokality Nová Zelená záplavové území,“ potvrdila Hradecké Drbně mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Dodala však, že navrhovaná opatření jsou v režii soukromého investora.

Termín realizace povodňových valů podél svodnice v Kuklenách zatím není znám. „V této věci bylo požádáno o vydání koordinovaného závazného stanoviska na odbor životního prostředí,“ potvrdila mluvčí. Řízení stále není ukončeno.

Většina lidí o záplavovém území nevěděla

Problematice záplavového území v Kuklenách se minulý týden ve svém průzkumu mezi obyvateli věnovala agentura Ewing. 61 procent dotazovaných nevědělo, že se velká část Kuklen severně od ulice Zelená nachází v záplavovém území.  

Ze statistiky také vyplývá, že místní nemají přehled o chystaných protipovodňových opatření. Pouze devět procent dotázaných vědělo o tom, že se povodňové valy podél Chaloupské svodnice připravují. Polovina těchto lidí má informaci přímo od radnice.

Přes 71 procent dotázaných je přesvědčeno o tom, že jsou protipovodňová opatření dobrým nebo spíše dobrým nápadem. Vysloveně proti budování valů se vyslovilo osm procent obyvatel.

Společnost v anketě oslovila 88 lidí všech věkových kategorií. Přes polovinu dotázaných uvedlo, že v Kuklenách bydlí déle než 16 let.

Simulace rozlivu Chaloupské svodnice při stoleté vodě podle Povodňového informačního systému MŽP.

Novou ochranu dostane i Pouchov

V těchto dnech Povodí Labe připravuje takzvaný suchý poldr Bukovina. Ten by měl vyrůst na Piletickém potoku, který je potencionálním rizikem pro část městské čtvrti Pouchov. „Stavba poldru Bukovina má vydané pravomocné stavební povolení z ledna 2019. V průběhu roku 2020 a ze začátku roku 2021 však probíhalo zdlouhavé reklamační řízení projektové dokumentace pro provedení stavby,“ řekla Bendová. Toto reklamační řízení se definitivně podařilo ukončit až letos v dubnu.

V současné době se připravují potřebné dokumenty k vypsání výběrového řízení na zhotovitele. Přesný termín dokončení bude Povodí Labe znát až ve chvíli, kdy vybere firmu.

„Účelem stavby je při povodňových stavech usměrnit průtoky v Librantickém potoce zdržením vody v prostoru nádrže s pozvolným vypouštěním pod hráz poldru,“ doplňuje Bendová. Samotný Piletický potok má následně město v plánu revitalizovat. To by mělo podle magistrátu zvýšit jeho průtok.

Poslední velká povodeň v roce 1997

Poslední velkou povodeň zažil Hradec Králové v roce 1997, kdy došlo k zaplavení velké části města a fotbalového stadionu v Malšovicích. Kvůli protržené hrázi na řece Orlici voda zaplavila prakticky celou hrací plochu. Stadion tak připomínal spíše plovárnu. Oprava hráze trvala zhruba 10 hodin.

„V letech 1998 – 2005 došlo proto k navýšení hrází na Orlici a na Labi. Systém protipovodňové ochrany byl také doplněn o možnost využívání suchých retenčních nádrží, z nichž první – Poldr Bukovina – by mělo v budoucnu zhotovit Povodí Labe,“ řekla mluvčí radnice.