Na přelomu měsíců únor a březen přišel architekt David Vávra s návrhem nového využití lokality Rozárka. Představil novou restauraci s výhledem na město a sjezdovku, na které je možné lyžovat i v létě. Na radnici v Hradci Králové zažádal o dlouhodobý pronájem. Ten zastupitelstvo města schválilo včera.
Pozemky na lukrativním místě město poskytne formou pronájmu na minimálně 30 let. „Schválili jsme zatím pouze právo stavby, tedy dali jsme souhlas k tomu, aby na městských pozemcích nacházejících se na kopci Rozárka mohl soukromý investor naplnit svůj záměr,“ řekl po jednání zastupitelstva primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek (ODS). Dále upřesnil, že pozemky budou stále patřit městu a investor bude muset platit stavební plat (nájemné). Za jakých podmínek město pozemky pronajme se zatím neví.
Hradec Králové o využití Rozárky mluví několik desítek let. Vznikla celá řada anket i projektů. Žádný z nich se však nepodařilo dotáhnout do úplného konce. „Nikoho jsme s tímto záměrem neoslovili a nikoho jsme nehledali, o to víc nás pak potěšilo, že měl někdo sám od sebe nápad, jak oživit tuto část Hradce. Stejně tak vítáme, že tento nápad nezůstal jen u představ, ale rovnou se dostal na papír a postupuje kupředu,“ doplňuje náměstek primátora Pavel Marek (ANO).
O poskytnutí pozemků se hlasovalo včera na jednání zastupitelstva. Pro projekt soukromého investora na kopci Rozárka hlasovalo 27 z 37 přítomných zastupitelů. Některým členům opozice se zdá projekt uspěchaný. Například Piráti tvrdí, že by měl být projekt podroben odborné diskuzi. „Je to tlačeno natvrdo a spěchá se," uvedl radní Adam Záruba (Změna pro Hradec). Dalším zase vadilo, že nebyla na využití lokality vypsaná žádná soutěž.
„Jsme za to, aby se otevřeně diskutovalo o případných různých využitích tohoto cenného městského prostoru. Víme, že Rozárka má i řadu problémů – včetně nedořešeného vlastnictví nemovitosti pod tímto svahem. Stálo by za to před dalšími záměry dořešit právě majetkoprávní vztahy v území,“ řekl už v minulosti Martin Hanousek (Zelení).
Proti současnému projektu nad Hradcem Králové vznikla i petice. Za jejím vznikem stojí (mimo jiné) architekt František Křelina. Samotná petice je složena ze tří bodů. V prvním autoři žádají město, aby zveřejnila výsledky ankety z roku 2015.
V dalších bodech autoři petice žádají radnici, aby vypsala transparentní soutěžní podmínky a program nové urbanisticko-architektonické soutěže. Ta by měla řešit například i vazbu na Husovu ulici, lesopark, vodárenskou věž a nově i MHD. Následně by mělo město vypsat jednofázovou soutěž.
„Jsme hluboce přesvědčeni, že jedině takový postup je smysluplný, transparentní a nezavdává pochybnosti a různé spekulace,“ dodal autor petice architekt František Křelina.
„Celá naše myšlenka je postavená na tom, že chceme vrátit na Rozárku život. Generace dětí zde vyrůstaly a trávily tu volný čas. Přijde nám velká škoda, že tohle místo dlouhodobě zarůstá a chátrá,“ říká jeden z autorů projektu Petr Smola.
Dominantou kopce Rozárka by se měla stát nová vyhlídková restaurace, která by byla z části zapuštěna na svahu. Na první pohled může připomínat například hobití noru. Její předností by byla velká kulatá okna, ze kterých by si mohli hosté užít výhled na celý Hradec Králové a celoroční sjezdovku.
Současný návrh na nový lyžařský areál počítá s celoroční sjezdovkou, která pojme až čtyři desítky lyžařů. Plochu by měl pokrýt takzvaný Snowflex, na kterém jde lyžovat za každého počasí. „Myšlenka i návrh obnovují dávnou lyžařskou slávu tohoto místa, ovšem se současnými technologiemi. Architektonický výraz stavby je inspirován stejně přírodní oblinou jako okem,“ popisuje svůj návrh architekt David Vávra.
Architekt David Vávra pro Hradec Králové vymyslel například městskou knihovnu ve Wonkově ulici, která se otevřela v roce 2013.
Lokalitu Rozárka magistrát v Hradci Králové řeší dlouhá léta. Na stole současných i minulých politiků leželi stovky návrhů, co s kopcem udělat. Vzniknout zde mělo například testovací centrum zasněžovací techniky, tréninková plocha pro chrty nebo apartmány pro bohatší občany.
V roce 2015 město přihlásilo záměr revitalizace Rozárky do soutěže o grant nadace Proměny. Ta pomáhá městům ve spolupráci s odborníky a veřejností rozvíjet veřejná prostranství. Souběžně s tím byla spuštěna i anketa, do které se zapojila veřejnost.
Žádný z těchto projektů nakonec nebyl dotažen až do konce a Rozárka tak zůstává stále nedotčená. Magistrát před časem pouze vybudoval dřevěný plot na vrcholu kopce. Chtěl tak zabránit, aby ke svahu najížděla osobní auta.
Někteří lidé z Hradce Králové si mohou Rozárku pamatovat jako lyžařský areál s umělohmotnou sjezdovkou, vlekem a osvětlením. To umožňovalo i noční lyžování. To byla Rozárka 70. let minulého století. Od té doby areál začal chátrat. Od roku 1993 je zde pouze opuštěná budova původní převlékárny a rezavé sloupy po osvětlení.
„Území bývalého lyžařského svahu však už více než 20 let chátrá. V roce 1992 opustil areál hradecký lyžařský klub, oplocení zmizelo, vlek byl rozebrán, umělý povrch odvezen, sjezdovka zarostla a z lyžařského areálu zbyl jen nádherný výhled, kvůli kterému je rovněž i populárním místem pro zamilované,“ říká Jozef Čižmár z odboru projektů a dotací magistrátu města.
Hřeben Rozárky dosahuje maximálně 277 metrů nad mořem. Oproti okolnímu terénu je vyvýšený maximálně o 50 metrů. Rozárka je součástí Kopce svatého Jana na Novém Hradci Králové. Jméno dostala podle studánky, která zde dříve byla.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.