Proč se ženy rozhodují pro domácí porod? Vadí jim rutinní zásahy v nemocnici i chování personálu

Rutinní zásahy v nemocnici odrazují rodičky

Průzkumu se zúčastnilo více než 640 žen, které v letech 2015 až 2020 plánovaně rodily doma. Podle výsledků ženy volí domácí porody nejčastěji proto, že nepovažují péči v nemocnicích za kvalitní. Důvodem jsou hlavně zákroky, které jsou rodičkám prováděny bez jejich souhlasu a také znevažování jejich pocitů a schopností. Doma by často nerodily, pokud by si mohly v porodnicích vybrat porodní asistentku nebo by existovaly porodní domy.

„Určitá část žen bude rodit doma vždycky. Nicméně ženy v naší studii mluví o tom, že by doma nerodily, pokud by si do porodnice mohly vzít svoji porodní asistentku a pokud by existovaly porodní domy. To jsou vzhledem k současným debatám ohledně kompetencí porodních asistentek a přípravě porodních domů velmi zásadní zjištění,“ doplňuje pro redakci Drbny vedoucí výzkumného týmu Anna Durnová.

Drtivá většina žen si rizika uvědomuje

Ve veřejných diskuzích dominuje téma o rizicích domácího porodu oproti porodům v porodnicích. Právě rizika domácího porodu si podle výzkumu většina rodiček uvědomuje. „Šetření ukázalo, že si většina žen rizika spojená s volbou domácího porodu uvědomuje a že s těmito riziky aktivně pracuje,“ říká Durnová. Podle ní častěji rizika vnímají ženy s vysokoškolským vzděláním (86 procent), obecně s technickým zaměřením vzdělání (87 procent) a spíše z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel (88 procent).

Stejně jako v případě počtu plánovaných domácích porodů, neexistují statistiky ani týkající se počtu výjezdů záchranné služby ke komplikacím při nich. „Od roku 2017 do 2020 posádky záchranné služby Královéhradeckého kraje vyjížděli téměř k 1.100 případům porodu. Jde jen těžko říct, který z těchto porodů byl to, co lze označit jako domácí porod a co porod překotný, kdy rodička nestihla dojet do porodnice,“ vysvětluje mluvčí hradeckých záchranářů Ivo Novák.

Krajské statistiky vykazují minimálně čtyři prokazatelné domácí porody, u kterých byla (kvůli komplikacím) třeba asistence zdravotníků. „Dvakrát se jednalo o závažné poporodní komplikace. jednou jsme rodičce museli přímo na místě zavést transfuzi plné krve. To, společně s rychlým transportem do nemocnice ji zachránilo život. V jednom případě nastaly přímo v průběhu porodu závažné komplikace, které vedly k ohrožení života novorozence, který musel být našimi posádkami resuscitován,“ dodává Novák.

V posledním případě se jednalo o kontrolu zdravotního stavu matky i dítěte. Poté, co je lékař shledal v pořádku, matka odmítla navrhovaný transport do nemocnice.

V obecné rovině podle ní v souvislosti s domácími porody patří mezi největší rizika „přidušení“ dítěte způsobené například omotáním pupečníku kolem krku novorozence nebo vdechnutím plodové vody. Dále komplikace při atypické poloze plodu a také podchlazení novorozence. Všechny náhle vzniklé stavy, které bezprostředně ohrožují novorozence na životě, vyžadují neprodlenou odbornou resuscitační péči ve snaze obnovy základních životních funkcí. Matky zase mohou být ohroženy masivním krvácením po odloučení placenty.

Rodička v domácím prostředí? Nejčastěji vysokoškolačka

Dotazníkové šetření také ukázalo, že nejčastěji volí domácí porod ženy s vyšším vzděláním. Ty, které rodí doma s pomocí porodní asistentky, výrazně převažují, pouze minimum jich rodí zcela neasistovaně, kdy důvodem je především nedostupnost porodní asistentky v daném regionu, případně neochota ohrozit porodní asistentku pokutou. 

Naprostá většina z více než šesti stovek dotazovaných žen má také vybranou záložní porodnici, takzvaně „kdyby náhodou bylo potřeba“. Tyto ženy také nejsou zcela mimo zdravotnický systém. Jak ukazují výsledky studie, ženy, které volí porod doma, absolvují pravidelná vyšetření, zejména ultrazvuk, odběry krve a moči a screening vývojových vad.