Úmrtí pod lavinami bylo letos nejhorší za 23 let. Horští záchranáři očekávají i perné léto

Epidemie koronaviru zásadně ovlivnila zimní sezonu na horách. Sjezdovky byly otevřené zhruba čtrnáct dní a celkový počet zásahů Horské služby klesl. Naopak ale vzrostl počet časově a personálně náročných akcí v terénu.

„Zásadně vzrostl počet běžkařů, skialpinistů i pěších turistů v terénu. Přestože hory byly do značené míry zavřené, počet zimních pátracích akcí meziročně stoupl o 23 procent. Náročnost těchto zásahů je veliká, a to jak z hlediska počtu lidí, nasazené techniky a času,“ popisuje průběh zimní sezóny náčelník René Mašín. „Nejvíc nás samozřejmě mrzí bilance úmrtí pod lavinami, která je nejhorší za posledních 23 let,“ dodává. Přitom letošní lavinová rizika nebyla nijak mimořádná.

„Prudký rozvoj skialpinismu podpořený zavřením sjezdovek dostal do nebezpečných situací řadu návštěvníků hor. Zimní lavinová bilance je z hlediska úmrtí nejhorší od roku 1998. Bohužel vždy uvolnili lavinu lidé, kteří za to pak zaplatili svým životem. I když se lavinové prevenci pro širokou veřejnost věnujeme hodně, před příští sezónou tuto činnosti ještě zintenzivníme,“ říká vedoucí lavinové komise Horské služby Pavel Cingr.

Záchranáři také popisují nový neblahý trend, kterému pracovně říkají „v teniskách na Sněžku“. V zimě totiž zachraňovali řadu turistů, kteří se do hor vydali v naprosto nevhodném oblečení a bez potřebného vybavení.  

Letní sezonu čekají záchranáři ještě náročnější, než byla ta loňská, kdy rekordně stoupl počet zásahů meziročně o deset procent na 2 704 zásahů. „Pokud bych měl odhadovat, tipnu si, že na konci letní sezóny budeme někde u čísla kolem 3 tisíc zásahů. Počítáme s tím, přizpůsobili jsme tomu přípravu a jsme nachystaní,“ říká náčelník René Mašín. Obrovskému náporu turistů čelila hlavně Sněžka. Správa Krkonošského národního parku v září zaznamenala dokonce nejvyšší dosavadní denní návštěvnost, a to více než 10 tisíc lidí.  

Záchranáři proto už předem apelují na turisty, že by neměli podcenit přípravu a dobré vybavení. To zahrnuje vhodné oblečení a obuv, lékárničku i jídlo a pití. Pro cyklisty by měla být samozřejmostí helma.

Stejně důležité je i plánování a sledování vývoje počasí. „Nejdůležitější je sledování bouřkových jevů na hřebenech. Naše výstrahy vycházejí přímo z pozorování v terénu a byli bychom rádi, aby lidé věděli, do čeho jdou,“ vysvětluje René Mašín. 

Nápor turistů v horách je velkou zátěží i pro přírodu, proto záchranáři vyzývají také k ohleduplnosti. „Připojujeme se k výzvě ochránců přírody a vyzýváme turisty, aby přírodu neničili. Co si s sebou do hor přivezou, měli by si také odvézt a vyhodit až doma,“ žádá turisty Mašín.