Sametová revoluce začala v Hradci Králové až 20. listopadu. Se studenty ji ve městě rozhýbali divadelní herci

První shromáždění se v Hradci Králové konalo 20. listopadu 1989 před Divadlem Vítězného února, nynějším Klicperovým divadlem. „Ze setkání zástupců divadel v Praze se vrátil i hradecký dramaturg Jaroslav Etlík a režisér Oldřich Kužílek. Informace, které z Prahy přivezli přesvědčili ostatní herce, že půjdou do stávky,“ vypráví Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech. Ještě ten den se před divadlem sešlo několik málo desítek lidí.

Za jednoho z vůdců studentské listopadové revoluce v Hradci Králové se považuje bývalý náměstek primátora Jindřich Vedlich. Ten ještě v ten den založil vysokoškolský stovkový výbor. Hned druhý den se studenti sešli u zimního stadionu, odkud se vydali ulicemi na tehdejší Žižkovo náměstí v historickém centru města.

Některé historické spisy mluví o tom, že se skupinka studentů během své cesty rozšířila na několikatisícový dav. „Studenti na náměstí přečetli, proč stávkují a co chtějí,“ vzpomíná Vedlich. Od této chvíle se na Žižkově náměstí (Velké náměstí) konaly demostrace a stávky pravidelně každým dnem. "Shromáždění se konala také kolem zvolení Václava Havla československým prezidentem," dodává Procházková.

Hradec Králové byl považován za rudou baštu

Krajské město bylo za dob minulého režimu považováno za vzorný příklad komunistického režimu. Ještě v době, kdy se v ulicích demonstrovalo, se komunismus ve městě oslavoval. 23. listopadu byl u pomníku Klementa Gottwalda na dnešním Ulrichově náměstí při příležitosti 93. výročí jeho narození položen věnec za přítomnosti zástupců režimu.

Město tuto akci připravovalo dlouhodobě a vedení KSČ se jí nechtělo vzdát. Tajemník občanské výchovy KSČM Antonín Bosák při aktu odsoudil všechny studenty v ulicích i samotné hnutí na hradeckých vysokých školách.

Pro studenty v Hradci Králové byla největším nepřítelem Státní bezpečnost. Ta byla i po 20. listopadu stále aktivní. Snažila se rozpouštět větší studentské akce a jejich organizátory ve velkém zatýkala. "Zlomilo se to v podstatě až 29. prosince zvolením Václava Havla československým prezidentem. Do té doby se estébáci drželi, prorežimní síly byly velmi aktivní. Některé z nás estébáci zadrželi, chodili nám výhrůžné anonymy," řekl Vedlich.

Další významné události v Hradci Králové

Jednou z nejvýznamnějších událostí v Hradci Králové se stala generální stávka 27. listopadu 1989. Na nynějším Velkém náměstí se sešlo víc než 20 tisíc lidí. Ti chtěli podpořit požadavky studentů a Občanského fóra.

Další významnou událostí bylo 3. prosince vytvoření lidského řetězu mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Účastníky akce vozily na dvacetikilometrový úsek hlavní silnice mezi městy také autobusy městských dopravních podniků a závodů ČSAD.

K připomínaným událostem patří také až čtyři metry široká a asi 20 metrů dlouhá zeď z papírových krabic, která vznikla na tehdejším Gottwaldově náměstí 12. prosince. Postavili ji vysokoškoláci a středoškoláci, aby vyjádřili nesouhlas s pomalým postupem vyšetřovací parlamentní komise událostí 17. listopadu. Zeď vydržela stát několik dní, hlídali ji studenti. Na náměstí tehdy sídlil okresní výbor KSČ, vedení města a ústředí krajského Sboru národní bezpečnosti (SNB).

Tato stěna se v rámci připomínkové akce v Hradci Králové objevila i minulý rok. "Chválím současné studenty, že si stavbou zdi vzpomněli na naši ideu. Atmosféra je zde úžasná," řekl tehdejší studentský vůdce listopadové revoluce v Hradci Králové a později regionální politik Jindřich Vedlich.