Když se dozvěděl, že přijde o vrchol roku, zažíval nejlepší český rychlostní kanoista Martin Fuksa krušné chvilky. Špatnou náladu ale vyměnil za návrat k tréninku, a kromě ježdění na lodi si zkusil třeba cyklistický závod. Dvojnásobný mistr světa po dvou letech opět vyhlašuje útok na zlato ve všech kanoistických disciplínách na mistrovství České republiky. A užil si i jedinečný zážitek v české panenské přírodě.
Jak bude vypadat vaše hodně specifická sezona?
V září měl být světový šampionát v neolympijských disciplínách, ale bohužel se zrušil. Takže nám tam zůstal jen Světový pohár a v polovině října mistrovství Evropy. Ale vlastně pořád nevíme, jestli tyhle dva závody budou nebo ne. Takže momentálně je pro mě to hlavní mistrovství České republiky. To bude highlight letošního roku.
Jak je těžké pracovat s motivací v době, kdy nevíte, jak to všechno bude dál?
Původně jsem ani nevěděl, jestli neukončím sezonu a nedám si volno. Ale ty tři měsíce by byly hodně znát, tělo by to poznalo. A i když nemělo smysl směrovat formu k žádným závodům, alespoň jsme nabírali objem a trénovali vytrvalost. Chci se hlavně připravit na MČR a ukázat se tam v co nejlepším světle.
Do přípravy hodně zapojujete i jiné sporty, běh, kolo nebo běžky, absolvoval jste letos nějaké závody?
Už dřív jsem běhal překážkové běhy, pak normální, závody na běžkách a letos poprvé na kole. My do přípravy kolo moc nezařazujeme, tak to bylo spíš z hecu. Ale musím říct, že jsem si sáhnul hodně na dno a byl pěkně hotovej. Ale mimo loď je pro mě nejdůležitější Jizerská padesátka, tu už jsem jel dvakrát a chtěl bych se neustále zlepšovat.
Jak vám to může pomoct směrem třeba k nadcházejícímu mistrovství?
Na kole jsem se nepotřeboval umístit, ale běžky pomáhají. Nejdůležitější jsou samozřejmě naše závody a ty už máme jedny za sebou. Tam jsem zažil první nervozitu poté, co jsem začal závodit po dlouhé přípravě. A teď si myslím, že jsem ještě o 100% lépe připraven.
Dokázal jste najít v tomto období i něco, co je pro vás pozitivní?
Určitě! Jezdím teď úplně bez stresu, nemusím řešit každou desetinu vteřiny, víc si ježdění užívám a vím, že když se mi něco nepovede, nejsem z toho hotovej. Na druhou stranu mám v sobě závoďáka, který se teď probouzí. Byl jsem na soustředění v Račicích a tam jsem se snažil být každý den rychlejší a rychlejší. Pořád to tam je.
Je pro vás český šampionát letos výjimečný? Přece jen na zahraniční klání si budete možná muset ještě počkat.
To tedy určitě ano, hlavně proto, že původní plán byl touhle dobou být v Japonsku a připravovat se na olympijské hry. Na mistrovství jsem tak ani neměl být. Ale všechno se změnilo, a jelikož to dost pravděpodobně budou jediné závody, tak si chci zazávodit na maximum.
Dlouhodobě patříte ke světové špičce, jsou pro vás domácí závody vůbec výzvou?
Před dvěma lety jsem si dal za cíl vyhrát všechno, do čeho jsem nastoupil. A to se mi i podařilo. Ale byl jsem úplně vyždímanej a řekl si, že už to neudělám. No a teď, o dva roky později se zase postavím na start všech kanoistických disciplín. Takže pojedu na singlu – 1000, 500, 200 metrů, na deblu 1000, 500, 200 metrů a ještě na čtyřce. Bude to hodně psychicky náročné. Všichni ode mě čekají jen vítězství. Snad se mi to podaří ustát.
Jak na tom podle tebe budou ostatní? Tahle dlouhá pauza se určitě projeví…
My v Česku jsme normálně mohli trénovat, takže na tom budeme stejně. Jak to mají zahraniční závodníci, to nevím, to se asi bude lišit podle podmínek v každém státě. Vlastně i kvůli tomu bylo zrušené MS neolympijských disciplín. Nebylo to by to pro všechny spravedlivé.
Co pro vás znamená závodění?
Pro mě je závodění vždycky medaile nebo nic. Makám na 100 %, abych uspěl v závodech. A ten pocit, když si stoupnu na stupně vítězů a dostanu na krk medaili, tak pak vím, proč to všechno dělám. Ostatní mě moc nezajímá ani nad tím moc nepřemýšlím. Prostě do každého závodu dám maximum, a když se to nepovede, oklepu se a jdu dál.
Kromě tréninků jste měl prostor se věnovat i jiným aktivitám?
Vždycky jsem si přál se projet někde v divoké přírodě. A teď jsem tu možnost měl v části Českého Švýcarska, v Hřensku. Byl jsem tam poprvé a tamní soutěsky byly úžasné. Kvůli opatřením jsme tam byli jen se štábem, přitom běžně tam prý bývá půl milionu lidí ročně. Tomu se mi ani nechtělo věřit. Líbilo se mi tam tolik, že jsem se tam vrátil podruhé na kolo koncem června.
Co vás tam nejvíc uchvátilo?
Každý cestuje za přírodními krásami daleko za hranice, ale přitom tady v ČR je tolik skvělých míst, kam se člověk může jet podívat. A to přesně je Hřensko. Miluju vodu a mohl jsem jezdit v soutěskách úplně sám. To se jen tak někomu přede mnou nepodařilo. To byl velkej zážitek a doporučuju to všem.
Jaký další projekt chystáte?
Nedávno jsme vytvořili nové logo a teď by už měl vyjít merch našeho Fuksič týmu – mikiny, kšiltovky a trička. Ale můj největší projekt je samozřejmě trénink a příprava na Olympijské hry v roce 2021.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
