Zdeňka Vyhlídková. Jméno, které rozhodně neunikne žádnému nadšenci do tetování. Tahle čtyřiadvacetiletá slečna ze Soběslavi patří mezi tatérskou špičku v České republice. Kromě malování na kůži se věnuje i tvorbě na plátno nebo třeba psaní a motorkám. Musí podle ní mít tetování nějaký význam? A co dělá, když zrovna nepracuje?
Barevné obrázky, abstrakt, květiny. To jsou jedny z mála znaků, podle kterých poznáte práci čtyřiadvacetileté Zdeňky Vyhlídkové alias Zdvyhl. Tattoo. Na otázku, co je pro její práci typické, odpovídá jednoznačně. „Sama bych to nechtěla stahovat jen na pár znaků, jeden čas je typické to, další čas to. Ráda zkouším nové věci a nápady. Jediné, co je ale opravdu typické, nebo co mě opravdu drží, je spíš styl pojetí. Watercolor a abstrakt. Pracovat s možnostmi „vodovek” a těla jako takového, mě opravdu baví,“ popisuje Zdeňka.
Tetování se věnuje už šest let. A za tu dobu se dostala mezi nejvyhledávanější tatéry v Česku, na jejichž práci lidé čekají i více než rok. „Nové klienty momentálně vůbec nepřibírám. Potřebuji dojet svůj seznam lidí, kteří čekají z bookingu z minulého roku. Nebo dělám lidi a projekty, kteří mají ode mě rozdělané kérky, a chodí pravidelně,“ vysvětluje mladá tatérka. Rychlejší variantou je podle ní vychytat některý z odpadlých termínů, které nejčastěji zveřejňuje na svém Instagramu.
Zdeňka vyrostla v jihočeské Soběslavi a malování patřilo mezi její záliby už od malička. „Větší zájem o moji práci jsem zaznamenala, když jsem se víc věnovala sebeprezentaci na různých platformách. Když jsem lidem dávala víc i ze sebe, nejen ze své práce, komunikovala jsem třeba i s médii,“ vysvětluje.
Teď už podle svých slov na sociálních sítích pociťuje určité hranice své osobnosti. „Ráda ze sebe lidem něco předávám „online“. Mnohem radši ale při osobních setkáních,“ dodává.
Pod rukama jí prošly už stovky klientů, její tvorbu najdeme i na jejím vlastním těle. „Kdysi dávno jsem si vytetovala trojúhelník na levý palec ruky, který značí kreativitu. Zkoušela jsem si doplnit pár tetování, ale asi nejsem správný adept na to, dělat si tetování sama sobě. Raději to nechávám na ostatních,“ usmívá se.
Při setkání se Zdeňkou je na první pohled jasné, že proti vám sedí holka, která je umělkyní tělem i duší. Kromě tetování se věnuje i malování nebo psaní. Musí podle ní být tatér zároveň i umělcem? „Myslím si, že je více než vhodné, aby tatér tvořil i jinak než jen na kůži. Už jen z principu, že mu to může rozšířit obzory ohledně tvorby, které se mu poté promítnou do tetování a naopak. Pokud jsi malíř, a zkusíš tetovat, zjistíš, že tyto dvě techniky jsou odlišné asi jako hraní na klavír a hraní na bicí. Obojí vydává zvuk, vycvičený hudební sluch je výhoda, ale stejně se na obojí musíš učit jinak. Když ale umíš na obojí, dokážeš si tyto dvě věci v hlavě propojit a pak tvořit s větší kreativitou a citem,“ vysvětluje mladá tatérka.
Jednou z nejčastějších otázek, kterou lidé s tetováním dostávají, je ta ohledně významu zvěčněného obrázku. Musí mít podle Zdeňky tetování nějaký význam? „Ať chceš nebo ne, tetování má podvědomě vždy nějaký, byť necílený význam. Už jen to, že si člověk vybere nějaký motiv nebo sympatizuje s určitým stylem tetování, je nějaký význam,“ vysvětluje a dodává: „Samozřejmě je možná lepší, pokud ten člověk má vztah k tomu, co se tetuje. Lépe se se změnou (tetováním) na těle sžívá, většinou je pak celý proces jak pro tatéra, tak tetovaného i přínosnější. Ale asi to nedovedu takhle posoudit. Měl by to každý vědět sám za sebe. Stejně tak může být přínosná volná ruka bez konkrétního cíle,“ myslí si Zdeňka Vyhlídková.
Krdyž zrovna netetuje, věnuje se Zdeňka ráda svým psům, čtení knih, sebevzdělávání nebo třeba meditaci a cvičení. Její velkou vášní jsou ale také motorky. Jak se k nim dostala? „U motorek jsem vyrůstala. Táta je stavěl a opravoval starší stroje, dával je do původního stavu. Už od mala mě proto lákaly. V Praze jsem pak poznala pár lidí, co se pohybovali ve světě motorek, a tak se touha ve mně znovu probudila. Bohužel, nemám na to momentálně tolik času, kolik bych si představovala. Doufám, že to do budoucna bude lepší,“ usmívá se.
Na závěr se Zdeňky ptám, jestli má nějaký sen. „Sen asi vyloženě ne, jsem spokojená ve fázi, kde jsem, spíš polemizuji nad malováním do budoucna, a vydáním lehké sbírky textů,“ uzavírá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
