Archeology na Hradecku překvapil objev sídliště bošácké skupiny

Výzkum na návrší mezi Mokrovousy a Dohalicemi začal v polovině října. "Nález sídliště bošácké skupiny má nadregionální význam. V Královéhradeckém kraji je nálezů z tohoto období tak málo, že můžeme hovořit o chybějícím článku pravěkého osídlení," řekl ČTK Miroslav Novák.

Tuto kulturní skupinu v regionu archeologové dosud zatím jen tušili. Výrazné zastoupení má hlavně na Moravě. Jde o pozdní fázi kultury s kanelovanou keramikou s prvky vyspělých civilizací jihovýchodní Evropy, jako jsou třeba rozvinuté zemědělství nebo měděné předměty. "Ojedinělé nálezy jsme měli především z povrchových sběrů. Nyní ale máme jasný důkaz, jednoznačné potvrzení přítomnosti nositelů této kultury," řekl ČTK Novák.

Z eneolitického sídliště bošácké skupiny archeologové objevili také pozůstatky zásobních jam na potraviny, střepy nádob a kamenné nástroje či jejich odštěpky.

Místo nálezu je významnou archeologickou lokalitou

Výzkum probíhá na ploše o rozloze asi 40 metrů čtverečních a naleziště je podle vědců velmi bohaté. Objevili také stopy neolitického sídliště kultury s vypíchanou keramikou datované do pátého tisíciletí před naším letopočtem. Třetí sídliště je ze starší doby bronzové a náleží kultuře únětické. Všechna objevená sídliště se překrývají.

Návrší mezi Dohalicemi a Mokrovousy je významnou archeologickou lokalitou. Při letecké průzkumu byl již dříve zaznamenán nedaleko současného naleziště neolitický rondel, tedy kruhový areál tvořený po obvodu příkopem. Archeologové se domnívají, že nyní objevené neolitické osídlení může s touto stavbou kruhového půdorysu souviset. Rondel u Mokrovous dosud nebyl prozkoumán. V hradeckém kraji archeologové zatím registrují dvacítku rondelů, většinu na pravé terase řeky Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří a v povodí Bystřice. Vědci se kloní k názoru, že areály mohly mít širší škálu funkcí, včetně těch náboženských.