V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až patnáct vlků. Předpokládá se, že i letos na jaře vyvedou mladé. Pokud se vlkům bude dařit jako doposud, v příštích letech by se mohli usadit také v Orlických horách.
Teritoriem jedné smečky jsou Vraní hory s okolím v severovýchodní části Trutnovska s přesahem na Broumovsko. Odtud zřejmě zabíhají také do východních Krkonoš. Teritorium druhé smečky tvoří oblast polského národního parku Stolové hory. Také odtud vlci zabíhají na nedaleké Broumovsko i do Orlických hor. „V oblasti se pohybují dvě smečky, každá má kolem sedmi zvířat, takže těch deset až patnáct vlků je reálných," řekl Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.
V zimě byl jejich výskyt zaznamenán hlavně na Trutnovsku. „V prosinci ve Vraních horách na fotopasti jsme jich viděli sedm. Vím o lednovém pozorování dvou vlků myslivci při naháňce v okolí Hertvíkovic na úpatí Krkonoš. Asi měsíc stará pozorování jsou z Rýchor. Mohou to být vlci právě z té smečky ve Vraních horách," řekl spolupracovník Hnutí Duha Jan Koranda. Známky pobytu vlků zaznamenal v zimě také v Sovích a Javořích horách na polské straně hranice.
Z pobytových stop vědci získávají vzorky pro zjištění DNA. Vlci v hradeckém kraji pocházejí z Lužice z polsko-německého pomezí a patří k takzvané populaci nížinných vlků. „Novinkou je, že z Vraních hor jsme s největší pravděpodobností získali vzorek z karpatské populace vlků. Znamenalo by to, že by se tam mohl zatoulat vlk například ze Slovenska. To je velmi zajímavé," řekl Koranda.
První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015. Od té doby zadávili na tři sta ovcí, koz, telat a ulovili stovky kusů divoké zvěře. U Machova na Broumovsku loni k nelibosti místních myslivců výrazně zredukovali populaci muflonů. Tento v Česku nepůvodní druh tam byl v minulosti vysazen. „Početná stáda muflonů na Machovsku pozornosti vlků zkrátka uniknout nemohla. Je to příklad toho, že když je nějaké zvěře hodně, vlci ji dokážou účinně redukovat. Myslivci uvádějí, že počet muflonů klesl asi ze sedmdesáti kusů na polovinu," řekl Kafka. Škody na hospodářských zvířatech podle něj nestoupají, a to i přesto, že počet vlků v oblasti vzrostl. „Může to být tím, že došlo k lepšímu zabezpečení stád. Chci zdůraznit, že domácí zvířata tvoří jen malé procento vlčí potravy," řekl Kafka.
Farmáři z Broumovska se u soudu domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších soudních instancí neuspěli, nyní má případ k posouzení Nejvyšší soud. „Vlci jsou tady v neomezeném množství, a to nám vadí," řekl starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant, jenž je jedním z farmářů, kteří zažalovali stát.
Ochranáři na Broumovsku evidovali v roce 2015 osmnáct usmrcených ovcí, v následujícím roce sedmdesát devět, šest usmrcených koz a pět telat. V roce 2017 vlci zadávili šedesát sedm ovcí a čtyři telata. Loni evidují třicet jedna usmrcených ovcí, pět koz a devět telat. Letos zatím nic. Od roku 2015 vlci v oblasti zranili nejméně dvacet hospodářských zvířat. Na Trutnovsku ochranáři vědí o deseti usmrcených domácích zvířatech v roce 2016, o dvacet pět v roce 2017 a o třicet dva loni.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
