Úspěch českých archeologů: V pravěkém člunu zdolali 430 kilometrů po moři

Experimentální plavby mají lépe objasnit šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Trasa letos vedla mezi Malou Asií a Evropou, kde převládají větry vhodné pro pohon plavidla. Jedním z cílů bylo ověřit využití plachty, která byla vyrobená tradičními postupy z lipového lýka. "To se podařilo, plachta se ukázala jako funkční. Také jsme ověřili, že v člunu lze přepravit i velký náklad, když jsme vezli půl tuny zátěže," uvedl archeolog a organizátor výpravy Radomír Tichý. 

Archeologové také chtěli zjistit, zda lze v pravěkém člunu pomocí pádel a plachty zvládnout i velké vzdálenosti. Potvrdili to pátý den, kdy urazili mezi ostrovy Lemnos a Kyra Panagia za 18,5 hodiny vzdálenost 103 kilometrů.

Plavbu expedice zahájila v sobotu 20. června v řeckém přístavu Alexandrupole. Dnes ji zakončila v přístavu Volos.

Do Česka se členové výpravy vrátí letecky v neděli, člun na kamionu by měl dorazit v polovině příštího týdne. Následně budou archeologové podle Tichého zpracovávat data a výsledky nasbírané při plavbě, dělat dokumentaci plavby a třídit a zpracovávat fotografický a filmový materiál. V Česku mají archeologové základnu v Archeoparku pravěku ve Všestarech na Hradecku, v němž je i expozice výprav Monoxylon.

K letošní plavbě archeologové použili člun, který vyrobili pro předchozí expedici v roce 2023. Má délku 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Pojme 22 členů posádky včetně kormidelníka. Předlohou plavidla bylo 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Expediční člun měl doprovodné plavidlo.